Evropa se vydala na Mars. Provrtá se k rozluštění záhad rudé planety?

14. 3. 2016 – 12:24 | Vesmír | Julie Nováková | Diskuze:

Evropa se vydala na Mars. Provrtá se k rozluštění záhad rudé planety?
Mise na Mars odstartovala | zdroj: NASA

Průzkum Rudé planety je na vrcholu a vzrušující novinky jsou na dosah. Z kazašského kosmodromu Bajkonur v pondělí odstartovala raketa Proton-M s první části evropsko-ruské mise ExoMars.

Text původně vyšel na Nedd.cz v 21. ledna 2016. Nyní ho v aktualizované podobě vydáváme k příležitosti startu evropské mise. 

Na Marsu je rušno! Momentálně tam působí celkem pět aktivních orbiterů z dílny americké NASA, evropské ESA a indické ISRO, a dva rovery (Opportunity a Curiosity, oba z NASA). Teď se na Mars vydala i evropská mise - pro Evropskou kosmickou agenturu je to vůbec první průzkum povrchu Marsu přímo na místě 

Záhady atmosféry Marsu

Součástí první části mise ExoMars (zkratka z Exobiology on Mars) jsou Trace Gas Orbiter (TGO), evropsko-ruská sonda zaměřená na zkoumání stopových plynů a dalších vlastností marsovské atmosféry z oběžné dráhy, a evropský lander Schiaparelli, který má sloužit především k otestování technologie přistání a na povrchu bude jen po dobu jednoho týdne provádět meteorologická měření.

Snad půjde o první úspěšnou výpravu Evropy na povrch Marsu; sondě Beagle 2, která tam přistála už na sklonku roku 2013, se nerozevřely solární panely a nemohla sbírat žádná data ani komunikovat.

TGO by nám mohl pomoci rozluštit záhadu methanu na Marsu. Tento plyn, na Zemi z největší části vytvářený methanogenními bakteriemi, tam byl poprvé zachycen v roce 2003 a od té doby mnohokrát nezávisle naměřen. Jeho koncentrace prodělává velké sezónní i lokální výkyvy, ale opakovaná měření naznačují, že hi musí něco doplňovat. Mohlo by jít zejména o hydrotermální reakce nebo odplyňování z klatrátů methanu v ledu pod povrchem.

Kromě methanu bude TGO měřit i koncentraci vodní páry, oxidů dusíku, sulfanu, kyanidu a dalších plynů, které by se na Marsu mohly ve velmi nízkém množství vyskytovat. Půjde o zatím nejdetailnější měření tohoto typu, jaká budou provedena.

Výzkum přímo na povrchu Rudé planety

Tím však mise ExoMars zdaleka nekončí. Její druhá část by měla odstartovat v květnu 2018 a půjde o lander, tedy stacionární přistávací sondu, a rover – pohyblivé vozítko. Lander bude především měřit vývoj podmínek při povrchu Marsu v oblasti přistání (její volba je zatím předmětem diskuse, nejpravděpodobnější se ale zdá Oxia Planum, bohatá na jílovité horniny): radiace, vzdušné vlhkosti, teploty, prašnosti a dalších vlastností.

Mise roveru je nejúžeji spojena s názvem celkové mise – Exobiology on Mars. Rover bude pomocí několika spektrometrů schopen zachytit a velmi citlivě identifikovat organické sloučeniny. Bude také moci pomocí radaru a dalších spektrometrů nacházet případná ložiska vodního ledu pod povrchem a analyzovat stopy působení vody na horniny.

A co víc, na rameni roveru bude namontován vrták schopný dosáhnout hloubky až dvou metrů! To už je pořádný rozdíl oproti maličkému vrtáku Curiosity s hloubkou vrtu necelých sedm centimetrů… Nutno ale dodat, že v rámci mise vozítku Curiosity jeho vědecké vybavení rozhodně stačí a neustále nám přináší záplavu nových zajímavých poznatků.

Díky možnosti odebrat vzorky z větší hloubky, průběžně analyzovat horninu různě hluboko pod povrchem, nacházet vodní led a analyzovat organické látky bude mít ExoMars rover šanci přímo zkoumat prostředí, kde by se podle některých odborníků mohl hypoteticky nacházet život.

Možným typům metabolismu na Marsu a biosignaturám se například v nedávném článku ve vědeckém časopisu Astrobiology detailně věnovali Westall s kolektivem. Nejde o jedinou práci na toto téma, teoretická východiska pro interpretaci dat z ExoMarsu rozhodně nepostrádáme.

Co nás čeká po ExoMarsu?

Další sondou na Mars, která původně měla stejně jako první ExoMars odstartovat letos v březnu, je americký geofyzikální lander InSight.

Při testování přístrojů se však ukázalo, že SEIS (seismologický instrument), který měl provádět jemná seismická měření, není schopen udržet tlak blízký vakuu ve zvonu, jenž kryje přístroj. Vakuum je potřeba pro citlivá měření, jinak by přístroj mohl být příliš ovlivněn například větrem (jako seismometry Vikingů, které měly více problémů).

Osud mise je zatím nejistý. Je možné, že poletí v příštím startovním okně v roce 2018, ale není ani vyloučeno, že bude zcela zrušena. Držme InSightu palce; jeho data by nám mohla napovědět leccos o vývoji terestrických planet, nejen samotného Marsu.

Do budoucna také uvidíme, co si pro nás připraví americký rover Mars 2020 a řada dalších misí, které jsou zatím ve stadiu posuzování či konceptů. Vědce zabývající se Marsem i veřejnost tak snad čekají vskutku příjemně zajímavé časy!

Zdroje:
Vlastní

Nejnovější články