Ve vesmíru číhá nejenom obrovské bohatství vědomostí a poznatků, ale také bohatství zhola materiální. Už jsme tu měli diamantovou hvězdu, ale ta je od nás přecejen notný kus cesty. Oproti tomu planetka ze zlata, lelkující v podstatě za rohem? No neberte to!

Řeč je o planetce 433 Eros, kroužící po dráze, na které se jednou za necelé dva roky potkává s Marsem. V roce 1998 se u ní poprvé zastavila sonda NEAR a o tři roky později na planetce dokonce úspěšně přistála. Co našla?

zdroj: NASA

Drahé kovy! A navíc v množstvích, ze kterých se tají dech. Kromě 20 miliard tun zlata by měla planetka obsahovat podobné zásoby platiny, ale také hliníku. To dělá z Erosu lákavý cíl nejenom pro budoucí meziplanetární zlatokopy: už dnes existuje na papíře projekt, plánující stavbu vesmírné kolonie Gagarin, vsazené do těžbou vyhloubené jámy.

Vedle Gagarina by pak měl vzniknout kosmický přístav Armstrong Bay, fungující jako ideální přestupní a zásobovací stanice pro lety do vzdálených koutů sluneční soustavy. Žel, tento projekt si vysnila společnost, která to zatím dotáhla jen k zásobování kosmonautů na Mezinárodní vesmírné stanice sušeným masem.

zdroj: NASA Místo přistání sondy NEAR

Mezi papírem a kosmickou realitou prostě zeje propast, kterou zatím nevyplní jen něčí touha po bohatství. Navíc lze předjímat, že zpřístupnění takto obrovského zdroje by ve skutečnosti cenu zlata srazilo na zcela nezajímavé hodnoty.

Vytěžení Erosu by přesto mělo minimálně jedno praktické hledisko. Dráha planetky je gravitací Marsu pomalu vychylována a v dlouhodobém horizontu začne namísto rudé planety křížit nás – s tím, že za zhruba dva milióny let by mohlo dojít dokonce ke srážce. Snad je to dostatečná doba na to, abychom stihli nabrousit vrtáky!