Člověk

Genetický editor vykazuje víc chyb, než se čekalo. V sázce je budoucnost medicíny

Genetické modifikace možná dostaly tvrdou ránu. Genový editor CRISPR, od svého objevu v roce 2012 oslavovaný jako revoluční nástroj otevírající myriády nových možností, totiž podle nové studie způsobuje více nechtěných mutací genomu, než se očekávalo. Může to oddálit příchod mnoha zlomových aplikací včetně genetické imunoterapie léčící rakovinu, o níž závodí USA s Čínou.
Příroda

Metan z mořského dna a zkreslené představy o globálním oteplování

Pod mořským dnem nalezneme obrovské zásoby metanu. Částečně jsou uložené v permafrostu, vrstvách trvale zmrzlé půdy, například u pobřeží Sibiře. Metan je ovšem uzamčený také v metanových klatrátech, vrstvách plynem nasyceného ledu. Ze všech těchto ložisek se vlivem oteplování oceánu začíná stále rychleji uvolňovat.
Příroda

Unikátní objev fosílie predátorů s obludnými zuby

Od vymření dinosaurů uběhlo 65 milionů let. Po éře dinosaurů přišla éra savců. Trvalo však ještě dlouho, než se savčí společenstva začala podobat těm dnešním. Významnou úlohu ve společenstvu mají predátoři, kteří stojí na vrcholku potravního řetězce. 
Příroda

Vědci konečně odhalili, jak člověk (ne)ochočil kočku

To, co si myslíme o domestikaci kočky, je jedna věc, ale co by nám o tom pověděly šelmy samy, může být pohádka úplně jiná. Není sporu o tom, že ochočení koček probíhalo jinak než třeba u psů a naše malé domácí společnice si uchovaly daleko více rysů svých divokých předků. S jejich původem je to ovšem složité a příliš jasno v něm neudělaly ani moderní výzkumy. Začíná se ale blýskat na lepší časy. 
Technologie

Města si neví rady s technologickým pokrokem. Trápí je rozmach dronů

Na robotiku a umělou inteligenci se obecně nahlíží jako na nástroje, které zlepší stav světa – alespoň pokud se nepromění v nástroj armád. Civilní roboti slibují totiž mnohé: od automatizace manuální práce po samořídící vozy. 
Příroda

Umí opice číst myšlenky?

Jednou z důležitých otázek o našem lidství je otázka, čím přesně jsme unikátní? Co nás odlišuje od ostatních zvířat?
Vesmír

Kryovulkanismus na Cereře, aneb když sopky chrlí led: Druhá část

V předchozím díle jsme si ukázali, jak vznikly tajuplné světlé skvrny nacházející se v impaktním kráteru Occator na povrchu Cerery. Výzkum jejich tvarů a složení naznačil, že za jejich vznikem musíme hledat projevy kryovulkanismu. Zvláštní formy sopečné činnosti, během které je na povrch vyvrhována směs vody, krystalků ledu, různých solí a plynů. A jak si ukážeme v tomto díle, nejsou to jediné důkazy existence kryovulkanismu na Cereře, které máme k dispozici. Jak totiž odhalil výzkum nejvyšší hory Cerery, proces kryovulkanismu je pevně spjat i s jejím vznikem.
Příroda

Jehně z umělé dělohy je novou nadějí pro nedonošené děti

Pokroky lékařské vědy dnes umožňují přežít i dětem, které se narodí na přelomu 5. a 6. měsíce. Z dětí narozených mezi 22. a 23. týdnem se však podaří v inkubátorech zachránit jen polovinu, hlavní příčinou smrti jsou infekce. I ty děti, které přežijí, mají často do konce života chronické problémy s plícemi. Narodily se totiž dříve, než se jejich plíce stačily zcela dovyvinout. Těmto dětem a jejich rodičům ale nyní svítá nová naděje: Skupina amerických lékařských vědeckých pracovníků vyvinula nový revoluční typ inkubátoru, jakousi umělou dělohu.
Vesmír

Neokázalá hvězda Sally Rideová, první americká astronautka

Do vesmíru se první americká astronautka Sally Rideová podívala až dvacet let a dva dny po Valentině Těreškovové, i tak však po sobě zanechala nesmazatelnou stopu. Vědkyně a astronautka navíc za svůj život posbírala hned několik prvenství a zapsala se do historie NASA nejen tím, že byla žena. Od její smrti uplyne v červenci pět let.
Příroda

Invazní nájezdníci, nebo pomocníci? Australskou krajinu možná vytvořili dingové

Austrálii máme obvykle spojenou s klokany a koalami, zkrátka zástupci vačnatců, kteří mezi místními obratlovci naprosto dominují. Kromě toho zde nalezneme také poslední zástupce starobylé savčí linie ptakořitných, ježury a ptakopysky. V tomto ohledu se izolovaný kontinent liší od zbytku světa, kde převážili placentální savci, a zůstává vzácnou, ale zranitelnou ukázkou toho, jakými cestami se evoluce může vydat.
Vesmír

Kryovulkanismus na Cereře, aneb když sopky chrlí led: První část

Pod slovem sopka si většinou představíme horu, z jejíhož vrcholku se do okolí rozlévá směs roztavených hornin, láva, o teplotě několika stovek stupňů Celsia. Učí nás tomu zkušenost ze Země, Měsíce, Marsu, Merkuru i Venuše, kde se s doklady sopečné činnosti vyvrhující roztavené silikáty setkáváme běžně. Nicméně jak lépe poznáváme sluneční soustavu, zjišťujeme, že sopečná činnost může mít i značně bizarnější podobu. Na některých ledových měsících totiž existují sopky, které do svého okolí chrlí směs vody, krystalků ledu, různých solí a plynů v procesu odborně označovaném jako kryovulkanismus. A jak dokládají nejnovější poznatky získané sondou Dawn z trpasličí planety (1) Ceres, kryovulkanismus se může vyskytovat i mnohem blíže ke Slunci, než jsme si původně mysleli.
Člověk

Jak ovlivňuje vzhled vědců to, jak vnímáme jejich bádání?

Když se s někým potkáme poprvé, vytvoříme si podle jeho obličeje nevědomky představu o jeho schopnostech a povaze již během několika milisekund. Bylo také prokázáno, že úspěšnost politika lze předpovědět podle jeho obličeje. Totéž se dá očekávat i u zástupců dalších profesí, které jednají s lidmi tváří v tvář.
Vesmír

Nejnovější vysvětlení paradoxu, proč jsme ještě nepotkali mimozemšťany

Hvězd s planetárními systémy nalezneme v naší galaxii více než dost. Dokonce i planety, které by teoreticky mohly hostit život, patrně nejsou výjimkou. Živé organismy podle našich poznatků povstaly na Zemi relativně rychle, během několika stovek milionů let, takže se nezdá, že by vznik života byl extrémně vzácnou událostí. Zůstává otázkou, za jakých podmínek se mohou vyvíjet komplikovanější a potažmo inteligentnější bytosti, potenciální zakladatelé celoplanetárních a mezihvězdných společností.