Vesmír

Vědci odhalili, jak se chová plazma na Slunci

Vědci z Francie a Irska přišli s oznámením, že už ví, jak se chová hmota v extrémních podmínkách atmosféry Slunce. Jejich práce může vrhnout světlo na špatně chápaný čtvrtý stav hmoty – plazma, které by mohlo být klíčem k bezpečným, čistým a účinným jaderným generátorům na Zemi. Má to ale jeden háček. Jak plazma učinit stabilní pro tvorbu energie?
Vesmír

Další dvě exoplanety o pozemských rozměrech objeveny u blízké hvězdy

Seznam světů podobajících se Zemi je bohatší o dva další kandidáty. Objevil je tým astrofyzika Mathiase Zechmeistera z univerzity v Göttingenu a nacházejí se jenom 12,5 světelného roku od Země kolem malé Teegardenovy hvězdy. Jde tak o další z rostoucího počtu jiných soustav, které připomínají tu naši, sluneční. Měření navíc proběhlo metodou, která slibuje nové zajímavé detekce doposud neznámých světů.
Člověk

Kolik času byste měli strávit v přírodě? Alespoň dvě hodiny týdně

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?
Technologie

Olympiáda jako ukázka japonského umu: Hry má zahájit umělý meteorický déšť

Co je na slavnostní zahájení olympiády lepší než ohňostroj? Meteorický déšť, padající z vesmíru. A co je ještě lepší než přírodní meteorický déšť? Člověkem vyrobený meteorický déšť "na zakázku", navedený přímo k určenému místu pozorování. Letní olympiáda v Tokiu bude pro Japonsko kromě svátku sportu i jedinečnou příležitostí světu předvést, jakých pokroků na poli technologií země dosáhla. 
Člověk

Jeden den v práci je vše, co potřebujete k duševní pohodě

Být finančně tak zajištěný, aby jeden mohl zahodit práci za hlavu, po tom nejspíše touží valná většina pracujících. Dlouhé a úmorné pracovní šichty zdraví tělesnému ani mentálnímu samozřejmě neprospívají, nicméně ani opačný extrém - tedy naprostá absence práce - však není ve skutečnosti zdravá. Kde však najít onu ideální rovnováhu? Nová studie z Cambridge se zeptala právě na to a dává jako odpověď konkrétní čísla.
Člověk

Očkování proti stresu je o krok blíže realitě

Stres je nedílnou součástí života. Ve zdravé míře může být prospěšný - například když se potkáte se šavlozubým tygrem, adrenalin vám pomůže nejen dostat ze svého těla maximum, ale zároveň zapíše do vašeho mozku celý prožitek, takže si zkušenost ponesete do budoucna. Se zrodem civilizace se však u lidí přístup ke stresu proměnil. A nezdá se, že by se na této skutečnosti mělo něco změnit. Ba naopak. Co kdyby to však změnil lék, který by naši stresovou reakci přepsal? Právě k němu by mohlo směřovat nové odhalení toho, jak se se stresem vypořádávají půdní bakterie.
Člověk

Znečištění ovzduší postupuje tělem jako infekce. Může poškodit každý orgán i buňku

Světová zdravotnická organizace uvádí, že znečištěný vzduch již dýchá devět lidí z deseti, což každoročně vede k úmrtí více než sedmi milionů lidí. Nový výzkum publikovaný organizací CHEST tvrdí, že znečištěné ovzduší má na náš organismus ještě horší vliv než kouření tabáku. Jemné částice se dostávají do krevního oběhu a napadají orgány i buňky. Mohou také ovlivnit funkci genů a zvyšují rizika demence, mrtvice a snížené inteligence.
Člověk

Lék proti stárnutí má za sebou první studii, zatím nikoho nezabil

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.
Příroda

Nejsušší místo světa je muzeem nejstarších meteoritů spadlých na Zem

Planeta Země je každým rokem bombardována velkým množstvím meteoritů. Není však snadné určit kadenci dopadu v určitém časovém rozpětí, protože většina starých kousků podlehne erozi. V pekelně rozpálené poušti Atacama se ale nachází nejstarší sbírka meteoritů na naší planetě, která pomohla určit míru dopadu v oblasti v časovém rozmezí dvou milionů let.
Příroda

Klimatická změna by mohla ze Sibiře udělat místo vhodné pro lidská sídliště

Ačkoliv asijská část Ruska za Uralem tvoří na 77 procent ruského území, žije na ní paradoxně jenom 27 procent ruského obyvatelstva. Sibiř je notoricky nevlídná, hovorově její jméno často používáme jako synonymum pro třeskuté mrazy. Na konci 21. století by však mohlo být leccos jinak - nová studie si totiž myslí, že klimatické změny by mohly Sibiř podstatně více otevřít lidské populaci.
Člověk

Na myších byla úspěšně vyzkoušena vakcína proti Alzheimeru

Alzheimerovou chorobou v nějakém stádiu nemoci trpí po celém světě přes 43 milionů lidí. Dle statistik hrozí každému třetímu seniorovi. To je počet srovnatelný s epidemií viru HIV - a přesto nejsme v boji s Alzheimerem o mnoho moudřejší. Dosavadní snahy o nalezení léku vyšly vniveč, a to ačkoliv se podařilo zjistit, jak alespoň po omezený čas mírnit symptomy. Svítá však snad na lepší časy. University of New Mexico na myších vyzkoušela svou novou "vakcínu" proti chorobě.
Člověk

Unikátní osada z doby bronzové měla smutný konec, požár ji zničil už po jednom roce

Požár v městské zástavbě je dnes vnímaný jako nepříjemná událost, která může ve výjimečných případech vzít život i několika nešťastníků. S rozvojem moderních protipožárních materiálů, mechanizovaných hasičských sborů i ústředního rozvodu vody se oheň stal dobrým sluhou, ale jen málokdy i špatným pánem. Jde však o výdobytek posledních staletí, mnohdy jenom desetiletí. Plameny byly po většinu historie civilizace potenciální zkázou několika měst. Nové studium prehistorického sídliště v Anglii, známého jako Must Farm, odhalily, že bleskový požár byl osudný i tomuto stavení. 
Příroda

Za poslední dvě staletí vymřelo skoro 600 druhů rostlin

Na rostlinném životě závisí praktický celá pyramida planetárního života. Živočichové jsou na suchozemských rostlinách závislí jak z hlediska produkce části atmosférického kyslíku, tak i kvůli potravě. Masožravci možná do úst nevezmou ani lísteček, ale i jejich přežití závislí na oblibě býložravců v rostlinné potravě. Zatímco úbytek živočichů je přitom dobře zdokumentován i často varovně reflektován, stranou zájmu stojí úbytek rostlinných druhů. Nejnovější studie přitom zjistila, že od počátku průmyslové revoluce je tempo vymírání rostlinných druhů dvakrát větší než právě v případě živočichů.