Asi před 400 miliony let rostla v bažinách pozdního siluru směs přesliček, kapradin a dalších prototypů dnes mimozemsky působících rostlin. Mezi nimi se k nebesům táhly osmimetrové „věže", které se od svého objevení před 165 lety vzpírají snadné identifikaci. 

Fosilie zanechané organismem Prototaxites poprvé objevil na břehu zálivu Gaspé v kanadském Québecu geolog John Williams Dawson. Původně je považoval za pozůstatky hnijících stromů, v 50. letech 19. století je proto pojmenoval jako „první jehličnany". 

Klasifikační zmatky 

Jenomže bylo jasné, že nejde o stromy. V roce 2001 navíc jedna studie zjistila, že máme co dočinění s prapodivnými houbami, což o 16 let potvrdil další výzkum. Ne všechny to přesvědčilo. 

„V knihách o anatomii hub takové struktury nikdy nenajdete," vysvětlil paleobotanik Alexander Hetherington. Sám vedl výzkum, podle něhož neexistuje dost důkazů k identifikaci těchto bizarních struktur jako druhu houby. 

Fosilní anomálie 

Nedávná studie prostřednictvím mikroskopické anatomie a chemické analýzy tubulárních struktur systematicky eliminovala každou jednotlivou kandidátskou skupinu.

Houby? Ani zdaleka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ struktura neobsahuje jejich propojenou anatomii. Rostliny či řasy? Neodpovídá chemické složení. Směs obojího jako třeba u lišejníku? Vůbec ne s takovou anatomií. Nějaké hodně bizarní zvíře? Tomu odporují buněčné stěny. 

Vědci došli k jasnému závěru:

„Na základě našeho vyšetřování nejsme schopni Prototaxity přiřadit k žádné existující linii, což posiluje jejich jedinečnost."

Co se mohlo stát s touto skupinou organismů, si můžeme jen domýšlet. Bez objevení podobných exemplářů zřejmě zůstanou jen fosilní anomálií.