Ve studii, zveřejněné v úterý v časopise AGU Advances, dospěli vědci k závěru, že tsunami způsobené dopadem asteroidu na konci geologického období křídy, se přehnalo přes polovinu Země. Jeho nejvyšší vlny dosahovaly výšky několika kilometrů.

Kromě toho asteroid vyvrhl do ovzduší ohromné množství prachu a popela, které vyvolalo klimatické změny a globální temnotu. Tato událost vedla před 66 miliony let k vyhynutí tří čtvrtin tehdejších druhů včetně nelétajících dinosaurů (z dinosaurů přežili jen létající druhy, z nichž se vyvinuli dnešní ptáci).

Tsunami přečtená ze sedimentů

Vědci na stovce míst v různých oblastech planety zkoumali sedimenty, které patří do období těsně po dopadu asteroidu. Z nashromážděných dat potom vytvořili počítačovou simulaci vln.

V simulaci vycházeli z odhadu, že Zemi zasáhla vesmírná skála o průměru 14 kilometrů, která před dopadem dosahovala rychlosti 43 tisíc kilometrů za hodinu, což je 35násobek rychlosti zvuku.  

Jejich model naznačil, že energie uvolněná dopadem vesmírného objektu a tsunami byla 30 000krát větší než energie při zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu v prosinci 2004, při kterém zahynulo na 230 000 lidí.

Jakmile asteroid zasáhl Zemi, vytvořil kráter o průměru 100 kilometrů a vyvrhl do atmosféry hustý oblak prachu a sazí. Dvě a půl minuty po úderu clona vyvrženého materiálu vytlačila vodní stěnu, a tím vytvořila 4,5 kilometru vysokou vlnu, která se valila do okolí.

Za deset minut po dopadu a 220 kilometrů od něj se vlna tyčila do výšky 1,5 kilometru. Hodinu po dopadu tsunami dosáhla severního Atlantiku. Za další tři hodiny se mořem mezi Severní a Jižní Amerikou dostala do Pacifiku.

Obrázek ukazující šíření tsunami po dopadu komety do oblasti dnešního Mexického zálivu. | zdroj: kredit-Range et al.

Čtyřiadvacet hodin po nárazu asteroidu se vlny převalily většinou Pacifiku a Atlantiku, z obou stran vstoupily do Indického oceánu. A do osmačtyřiceti hodin po osudové srážce zasáhly většinu pobřeží na planetě.

Vlna urazila 12 tisíc kilometrů

Vědecký tým dokonce našel stopy po tsunami až na Novém Zélandu – ve vzdálenosti víc než 12 tisíc kilometrů od nárazu asteroidu do Země. Původně se výzkumníci domnívali, že tamní skalnaté usazeniny pocházejí z místní tektonické činnosti.

Tsunami unikly pouze jižní Atlantik, severní část Tichého a Indického oceánu a místo, kde se nyní nachází Středozemní moře.

„Tato tsunami byla dostatečně silná, aby narušila a erodovala sedimenty v oceánských pánvích na padesáti procentech rozlohy zeměkoule,“ cituje magazín Live Science vedoucí autorku studie Molly Rangeovou z Michiganské univerzity.