V šeru raného vesmíru spatřili astronomové dosud nejvzdálenější galaxii. Žlutočervenou tečku, kterou objevili v teleskopu Jamese Webba, pozorovali 235 milionů let po vzniku vesmíru, po Velkém třesku. V době vesmírného úsvitu.

Tehdy se v galaxiích rozsvěcely první hvězdy a prozářily do té doby temný vesmír, jehož stáří dnes odhadujeme na 13,8 miliardy let.

Bylo nebylo, krátce po Velkém třesku

Galaxie, či spíš kandidát na galaxii, kterého musí ještě potvrdit podrobná spektroskopická pozorování, dostal jméno CEERS-93316. Tým astrofyziků vedený Callumem Donnanem z Edinburské univerzity ho popisuje ve vědecké databázi arXiv.

Barevný obrázek galaxie CEERS-93316 | zdroj: Kredit-University of Edinburgh

Podle Donnana a jeho spolupracovníků musí být CEERS-93316 blízko jedné z prvních galaxií po velkém třesku. Analýza rudého posuvu naznačuje, že hvězdy v galaxii se začaly rodit někdy mezi 120 miliony až 220 miliony let po Velkém třesku.

Dnes od nás CEERS-93316 dělí 35 miliard světelných let.

Rekordy se otřásají a hroutí

Od teleskopu, který zkonstruovala americká vesmírná agentura NASA ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou ESA a Kanadskou vesmírnou agenturou CSA, se očekávalo, že pohlédne do těch nejvzdálenějších končin vesmíru. Tato očekávání se začínají naplňovat.

Pokud vám objev nejstarší galaxie zní povědomě, pak připomínáme, že v červnu jiný tým astronomů v jiných datech Webbova teleskopu nalezl galaxii GLASS-z13, kterou vědci sledovali 300 milionů let po Velkém třesku a kterou od nás dělí 33 miliard let.

Astrovědci z Harvardského a Smithsonova centra astrofyziky v Massachusetts ji oznámili jako nejvzdálenější pozorovanou galaxii. Teď tedy bude patrně překonána. A brzy bude nejspíš překonána i CEERS-93316. Webbův teleskop může díky své citlivé infračervené kameře zaznamenat velmi vzdálené galaxie, patrně z doby 200 milionů let po Velkém třesku.

„Astronomické rekordy se hroutí a další se otřásají,“ poznamenal na webových stránkách Webbova teleskopu ředitel výzkumu NASA Thomas Zurbuchen.