Bakterie v žaludku trápí miliardy lidí. Výzkum zkoumá účinky mastichy
15. 3. 2026 – 12:55 | Nedd | Miroslav Krajča |Diskuze:
Infekce bakterie Helicobacter pylori patří mezi nejrozšířenější chronické infekce na světě. Odhaduje se, že tuto bakterii má v žaludku více než polovina světové populace. Vědci dlouhodobě hledají nové způsoby, jak ji účinně eliminovat, zejména kvůli rostoucí antibiotické rezistenci. Jedním z nečekaných kandidátů je masticha – pryskyřice ze středomořského stromu Pistacia lentiscus, která se používá v tradiční medicíně již tisíce let.
Helicobacter pylori je bakterie, která se dokáže usadit v žaludeční sliznici a přežívat v extrémně kyselém prostředí žaludku. Její schopnost přežít v takto nepřátelském prostředí je spojena s produkcí enzymu ureázy, který neutralizuje žaludeční kyselinu v jejím bezprostředním okolí. Díky tomu může bakterie vytvářet malé kolonie v žaludeční sliznici a způsobovat chronický zánět.
Tato infekce je spojována s celou řadou zdravotních problémů. Patří mezi ně gastritida, žaludeční vředy a v některých případech i zvýšené riziko rakoviny žaludku. Odborné přehledy upozorňují, že H. pylori infikuje přibližně polovinu světové populace a zůstává jedním z nejčastějších chronických bakteriálních onemocnění člověka.
Standardní léčba této infekce obvykle zahrnuje kombinaci antibiotik a léků snižujících žaludeční kyselinu. Takzvaná trojkombinační terapie byla po mnoho let považována za zlatý standard léčby. V posledních letech se však objevuje stále větší problém: bakterie začíná být vůči některým antibiotikům rezistentní.
Právě proto se vědci začali více zajímat o alternativní nebo doplňkové způsoby léčby. Jednou z látek, která se dostala do centra pozornosti, je masticha – přírodní pryskyřice získávaná ze stromu Pistacia lentiscus, který roste především na řeckém ostrově Chios.
Masticha byla v tradiční medicíně používána již ve starověku. Historické prameny naznačují, že byla využívána při zažívacích potížích, bolesti žaludku nebo zánětech ústní dutiny. Moderní výzkum se snaží zjistit, zda tyto tradiční zkušenosti mají biologické vysvětlení.
V experimentu vědci testovali účinky mastichové pryskyřice na několik kmenů této bakterie. Výsledky naznačily, že masticha má přímý antibakteriální účinek a dokáže potlačit růst H. pylori v laboratorních podmínkách.
Další výzkum se zaměřil na kombinaci mastichy s klasickou antibiotickou léčbou. Randomizovaná klinická studie publikovaná v odborné literatuře sledovala pacienty, kteří dostávali standardní trojkombinační terapii s přidáním mastichy.
Výsledky naznačily, že kombinace mastichy s běžnou léčbou může zvýšit úspěšnost eradikace bakterie. V některých případech byla úspěšnost léčby výrazně vyšší než u samotné antibiotické terapie.
Mechanismus účinku mastichy není dosud zcela objasněn. Vědci však předpokládají, že pryskyřice obsahuje řadu bioaktivních sloučenin, které mohou narušovat buněčnou stěnu bakterie nebo ovlivňovat její metabolismus.
Chemické analýzy ukazují, že masticha obsahuje například terpeny a fenolické látky, které mohou mít antimikrobiální účinky.
Zajímavé je, že některé experimenty naznačují účinnost mastichy i proti kmenům H. pylori, které jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům. To by mohlo být důležité zejména v době, kdy se antibiotická rezistence stává jedním z největších problémů moderní medicíny.
Přesto odborníci upozorňují, že většina dostupných studií má relativně malý počet účastníků nebo byla provedena v laboratorních podmínkách. K potvrzení účinnosti mastichy je proto potřeba více rozsáhlých klinických studií.
Je také důležité zdůraznit, že infekce Helicobacter pylori často probíhá bez výrazných symptomů. Mnoho lidí o své infekci vůbec neví. U některých pacientů se však mohou objevit příznaky jako pálení žáhy, bolest v horní části břicha nebo chronické zažívací potíže.
Diagnóza infekce se obvykle provádí pomocí dechového testu, krevních testů nebo endoskopického vyšetření žaludku. Pokud je infekce potvrzena, lékař obvykle doporučí kombinovanou antibiotickou terapii.
Výzkum mastichy tak představuje zajímavý příklad toho, jak může tradiční medicína inspirovat moderní vědu. Rostlinné látky, které byly používány po staletí, mohou obsahovat sloučeniny s významnými biologickými účinky.
Masticha zatím není oficiálně uznávanou léčbou infekce H. pylori. Výsledky dosavadních studií však naznačují, že by mohla být zajímavým doplňkem standardní terapie.
Ať už se její potenciál potvrdí nebo ne, výzkum této pryskyřice ukazuje, že i zdánlivě jednoduché přírodní látky mohou skrývat překvapivé biologické vlastnosti.