Čínská firma představila první prototyp pevnolátkové baterie se 500 Wh/kg. Masová výroba má začít letos
16. 4. 2026 – 12:57 | Technologie | Miroslav Krajča |Diskuze:
Odvětví pevnolátkových baterií slibuje průlom přes deset let. Kapalný elektrolyt konvenčních lithium-iontových baterií je největším zdrojem tepelného úniku, tedy nebezpečí vzplanutí nebo výbuchu elektromobilu. Pevnolátkové baterie ho nahrazují pevným materiálem — a slibují zároveň vyšší hustotu energie, delší životnost i rychlejší nabíjení. Problém byl vždy ten samý: přechod z laboratoře do průmyslové výroby. Čínská firma Greater Bay Technology, technologický inkubátor automobilového giganta GAC Group, nyní tvrdí, že tento problém vyřešila.
V dubnu 2026 Greater Bay Technology oznámila dokončení prvních A-sample článků svých zcela pevnolátkových baterií s proprietárním složením elektrolytu. Označení A-sample v průmyslovém žargonu znamená první fyzický prototyp, který přenáší návrh z matematického modelu do reality — první ověření, že chemie a design fungují v trojrozměrném světě. Firma zároveň oznámila plán na zahájení GWh výroby do konce roku 2026, přičemž baterie mají být instalovány do vozů prémiové značky Hyptec, dříve nazývané Hyper.
Pokud by byl tento harmonogram naplněn, Greater Bay Technology by se stala prvním výrobcem na světě, který přenesل plně pevnolátkovou technologii z výzkumné laboratoře do komerčně dostupného vozu.
Proč jsou pevnolátkové baterie tak těžké na výrobu
Konkurence v oblasti pevnolátkových baterií se soustředí kolem čtyř základních chemických přístupů: sulfidů, oxidů, polymerů a halidů. Každý z nich přináší odlišné kompromisy mezi vodivostí iontů, rozhraním s elektrodami, teplotní stabilitou a výrobní komplexností.
Sulfidy nabízejí dobrou vodivost, ale jsou chemicky reaktivní a obtížně zpracovatelné. Oxidy jsou stabilnější, ale tvrdé a křehké — tenké filmy praskají pod mechanickým namáháním při výrobě. Polymery jsou tvárné, ale mají nízkou vodivost při pokojové teplotě. Halidy jsou slibné, ale drahé a výrobně náročné. Žádný z těchto přístupů dosud nepřekonával tzv. „průmyslové ohrady" — schopnost vyrábět buňky spolehlivě, s dostatečnou výtěžností a za přijatelné náklady.
Hybridní přístup Greater Bay Technology
Greater Bay Technology šla jinou cestou. Místo jedné ze čtyř standardních chemií vyvinula proprietární kompozitní elektrolyt označený jako ESC, kombinující organické a anorganické složky. Konkrétně jde o kombinaci tří technik materiálového inženýrství: SDE vytvrzených hlubokých eutektik, CFS antiperovskytů a nematické nanokonfinace. Výsledkem je systém, který podle firmy překonává omezení každé z jednotlivých metod — spojuje dobrou iontovou vodivost, mechanickou stabilitu i schopnost průmyslové výroby.
Tato technologie prošla hodnocením Národní rozvojové a reformní komise Číny a získala podporu v rámci národních prioritních projektů.
Co ukázaly první testy
A-sample články jsou zcela bez kapalného elektrolytu. Prošly extrémními bezpečnostními testy: penetrací hřebíkem, drcením i tepelným šokem. Výsledek byl ve všech případech označen jako nehořlavý a nevýbušný — tedy vlastnost, která je u konvenčních lithium-iontových baterií nedosažitelná bez složitých systémů chlazení a správy tepla.
Hustota energie článků se pohybuje mezi 260 a 500 Wh/kg. Pro srovnání: dnešní špičkové komerční lithium-iontové baterie dosahují přibližně 270 až 300 Wh/kg. Horní hranice deklarovaného rozsahu tedy téměř dvojnásobí současný standard. To by v praxi znamenalo, že elektromobil s dnešním dojezdem 500 km by mohl překonat hranici 1 000 km bez navýšení hmotnosti baterie.
Pevnolátkové baterie jsou tradičně kritizovány za pomalé nabíjení, protože pevný elektrolyt klade větší odpor pohybu iontů. Články Greater Bay Technology dosáhly stabního rychlého nabíjení v rozsahu 2C až 3C — tedy schopnosti dobít baterii na plnou kapacitu za 20 až 30 minut, což je srovnatelné s nejlepšími dnešními lithium-iontovými systémy.
Kontext v čínském i globálním závodě
Greater Bay Technology není jedinou čínskou firmou s ambicemi v pevnolátkových bateriích, ale je z nich nejrychlejší na přechod od oznámení k A-sample prototypu s konkrétním výrobním harmonogramem. Mateřský GAC Group dokončil první velkokapacitní výrobní linku pevnolátkových baterií v Číně koncem roku 2025. Plánuje malosériové instalace do vozů v roce 2026 a postupné navyšování produkce v letech 2027 až 2030. SAIC Motor prostřednictvím dceřiné společnosti QingTao cílí na masovou výrobu v roce 2027. Chery prezentovalo modul s hustotou 600 Wh/kg pro pilotní nasazení v roce 2027. Největší světový výrobce baterií CATL naproti tomu veřejně uvádí, že masová výroba pevnolátkových baterií je pravděpodobná nejdříve kolem roku 2030.
V globálním měřítku pracují na pevnolátkových bateriích Toyota, Solid Power ve spolupráci s BMW a Fordem, QuantumScape s Volkswagenem, Samsung SDI i Panasonic. Žádný z těchto hráčů dosud neoznámil masovou výrobu celoplně pevnolátkových článků v roce 2026.
Co zatím chybí
A-sample je důkaz koncepce, nikoli hotový produkt. Od prototypu k sériové výrobě vedou B-sample a C-sample fáze, integrace do vozidlových platforem, validace dlouhodobé životnosti, certifikace bezpečnosti a vybudování dodavatelského řetězce pro speciální materiály pevného elektrolytu. Výroba GWh-scale baterií vyžaduje také zásadně odlišné výrobní procesy než současné lithium-iontové baterie — automatizaci, která zvládne tuhé a křehké elektrolytové vrstvy nanášet s mikrometrovou přesností.
Větší čínské automobilky jako GAC Group samy upřímně uznávají, že termíny pro masovou výrobu se mohou posunout. Čínský top expert na elektrická vozidla citovaný v médiích v dubnu 2026 konstatoval, že pevnolátkové baterie ještě potřebují roky před skutečně masovým nasazením.
Přesto je úspěch A-sample článků s 500 Wh/kg a prokázanou nehořlavostí více než jen marketingové prohlášení. Je to ověření, že hybridní kompozitní přístup k elektrolytu může fungovat v reálných buňkách — a to je přesně ten typ technologického potvrzení, který posunuje toto odvětví o krok dál od desetileté série slibů.