Čínská solární elektrárna v poušti Gobi svítí ještě osm hodin po západu slunce, a bez jediné baterie

Přerušovanost patří k největším praktickým překážkám solární energetiky. Sluneční panely vyrábějí proud přesně podle intenzity záření, a jakmile slunce zapadne, výroba spadne na nulu, což nutí provozovatele sítí spoléhat se buď na jiné zdroje, nebo na drahé bateriové systémy. Čínská energetická společnost China Three Gorges Corporation nyní ukázala alternativní řešení. Podle informací serveru PV Tech vstoupil komplex Hami v provincii Sin-ťiang do komerčního zkušebního provozu, čímž se stal největším hybridním projektem kombinujícím fotovoltaiku a koncentrovanou solární energii na světě, a to s celkovým výkonem jedné gigawatty.

Zařízení kombinuje dvě odlišné technologie. Většinu výkonu, 900 megawattů, tvoří klasické fotovoltaické panely, které fungují jako kdekoli jinde, tedy vyrábějí elektřinu jen ve dne. Zbylých sto megawattů ale obstarává zcela jiný systém, takzvaná koncentrovaná solární energie s takzvaným lineárním Fresnelovým uspořádáním. Podle popisu serveru Tech Times tvoří tuto část 260 tisíc přesně naváděných plochých zrcadel rozmístěných na ploše 800 tisíc metrů čtverečních, která soustřeďují sluneční záření na trubice naplněné roztavenou solí a ohřívají ji na teplotu kolem 550 stupňů Celsia.

Právě roztavená sůl je klíčem k celému konceptu. Zatímco fotovoltaický proud musí být buď okamžitě spotřebován, nebo uložen do baterií, teplo v roztavené soli lze skladovat v izolovaných nádržích celé hodiny. Když slunce zapadne nebo se obloha zatáhne, horká sůl se přečerpá zpět, projde výměníkem tepla, vyrobí páru a ta roztáčí parní turbínu úplně stejně jako v klasické tepelné elektrárně. Podle vyjádření ředitele projektu Niu Jianleho, které cituje server PV Tech, dokáže tento systém dodávat stabilní výkon po dobu až osmi hodin v kuse, a slouží tak jako klíčová technologie pro zajištění nepřetržité spolehlivosti sítě. Podle jeho slov jde o zlomový krok, který tuto technologii přesouvá z laboratorního výzkumu do velkoplošného komerčního nasazení.

Samotné číslo osm hodin není náhodné. Baterie, zejména ty lithiové, se dnes používají hlavně pro krátkodobé vyrovnávání špiček trvající řádově jednotky hodin, protože s rostoucí délkou skladování jejich ekonomika citelně slábne. Tepelné úložiště v roztavené soli naopak funguje nejlépe právě u dlouhodobějšího ukládání energie v řádu mnoha hodin, což z něj dělá přirozeného konkurenta baterií právě v segmentu takzvaného dlouhého trvání skladování, nikoli náhradu za všechny typy bateriového úložiště.

Elektrárna byla poprvé připojena k síti už v září 2025 a od té doby podle serveru The Cool Down nepřetržitě dodává elektřinu do sítě. Po plném zprovoznění celého komplexu se očekává roční výroba přibližně 2,07 terawatthodiny elektřiny, což by podle informací serveru pv magazine mělo pokrýt spotřebu zhruba 830 tisíc domácností a ušetřit přibližně 1,63 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Komplex tím podle stejného zdroje předběhl dosavadní držitelku rekordu, elektrárnu Noor Energy 1 ve Spojených arabských emirátech s celkovým výkonem 950 megawattů.

Ne všichni odborníci jsou ale stejně nadšení jako vedení projektu. Podle serveru The Cool Down zůstávají analytici opatrnější, přesun sluneční energie do večerních hodin pomocí baterií totiž podle organizace Ember stále přidává na cenu, zatímco výzkumníci z americké laboratoře NREL očekávají, že ceny baterií budou do roku 2030 dál klesat, což by mohlo ekonomickou výhodu tepelného úložiště postupně eroze. Skutečnou zkouškou tak podle stejného zdroje bude, zda si zařízení udrží dobrý výkon a nízké provozní náklady i po letech reálného provozu, nikoli jen v prvních měsících komerčního testování.

Projekt navíc není izolovaným experimentem, ale součástí širší čínské strategie budování takzvaných pouštních a náhorních energetických základen. Skupina China Three Gorges plánuje podle serveru pv magazine rozšířit kapacitu komplexu Hami až na 3 gigawatty ve druhé fázi a stejný model následně replikovat i v dalších oblastech bohatých na sluneční záření, jako je Vnitřní Mongolsko nebo provincie Kansu. Historie koncentrované solární energie přitom nebyla vždy úspěšná, technologie zažila rozmach ve Španělsku a ve Spojených státech před více než deseti lety, než ji z trhu z velké části vytlačil prudký pokles cen klasických fotovoltaických panelů. Čína nyní testuje, zda kombinace obou technologií v jednom komplexu dokáže tento starší koncept oživit a nabídnout síti něco, co samotná fotovoltaika bez drahých baterií zatím spolehlivě neumí, tedy elektřinu na požádání i dlouho po západu slunce.