Globální oteplování provází emise, které naše civilizace každý den vypouští do ovzduší. Tyto emise obsahují také pevné prachové částice, škodlivé pro naše zdraví. 

Evropa se dostává z nejhoršího

Experti z Univerzity Monash v australském Melbourne v nové studii dospěli k poznatku, že pouze na 0,18 procenta rozlohy zemské pevniny jsou koncentrace částic PM_2,5 ve vzduchu po celý rok zcela bezpečné. V této oblasti žije jen 0,001 procenta světové populace, což je zhruba 80 000 jedinců z osmimiliardové populace

PM_2,5 jsou pevné prachové částice menší než 2,5 mikrometru. Když je vdechneme, projdou výstelkou plic, což může vyvolat zánět, zhoršující se astma a chronickou obstrukční plicní nemoc.

První studie svého druhu, která ukazuje změnu v každodenním vystavení znečištění ovzduší po celém světě během několika desetiletí, poskytla cenné mapy. Můžete na nich přehledně vidět, jak se mezi lety 2000 a 2019 měnily hodnoty PM_2,5 na celém světě.

Nahlíženo ze starého kontinentu, vyplývá ze studie, publikované v časopise Lancet Planetary Health, pro nás důležitý poznatek: V Evropě a v Severní Americe se denní úrovně PM_2,5 v období dvou desetiletí do roku 2019 snížily. V jižní Asii, Austrálii, na Novém Zélandu, v Latinské Americe a Karibiku se naopak tyto hodnoty zvýšily.

Výzkumný tým, který vedl profesor Yuming Guo, sbíral data ze satelitních meteorologických detektorů i tisíců pozemních detektorů znečištění ovzduší. Při jejich analýze používal tradiční statistické postupy, simulace i technologii strojového učení.

Globální mapy koncentrace drobných prachových částic od roku 2000 do roku 2019. | zdroj: Kredit-Yu et al./Monash

„Použili jsme inovativní přístup strojového učení k tomu, abychom sloučili meteorologické a geologické informace k odhadu globálních denních koncentrací PM_2,5 u zemského povrchu s vysokým prostorovým rozlišením, 10 x 10 kilometrů, v letech 2000-2019,“ cituje profesora Gua žurnál EurekAlert.

Zhluboka dýchat. Ale kde?

Výzkumníci se zaměřili na oblasti, kde koncentrace pevných prachových částic převyšuje 15 mikrogramů na metr krychlový. Hodnoty pod pouto hranicí považuje WHO za bezpečné, ačkoli mnozí odborníci tento strop pokládají za příliš nízký a zpochybňují ho.

Studie zjistila nejvyšší koncentrace v oblastech východní Asie, kde hodnoty znečištění dosahovaly až 50 mikrogramů na metr krychlový. Nejnižší koncentrace, přes jejich růst, vědci zaznamenali v Austrálii a na Novém Zélandu, kde byly na úrovni 8,5 mikrogramu na metr krychlový.

Koncentrace se ovšem výrazně mění v závislosti na ročním období. Severní Čína a Indie mají vyšší koncentrace v zimních měsících, zatímco východní oblasti Severní Ameriky vykazovaly vyšší koncentrace v létě.

V 70 procentech dnů ve zkoumaném období byla ale v globálním měřítku hladina částic vyšší než bezpečný limit WHO. Roční průměr PM_2,5 od roku 2000 do roku 2019 přitom byl 32,8 mikrogramu na metr krychlový. Toto číslo má ale tendenci růst.

Zhluboka dýchat. Ale kde?

Kde tedy hledat zdravý vzduch? Ze studie vyplývá, že nad pevninou je vzácný. Můžete však vyrazit na oceány.

Výzkum, zveřejněný ve vědeckém magazínu PNAS, ukázal, že jedna z „panenských“ oblastí planety, možná ta „nejpanenštější“, v níž můžete dýchat vzduch nejvyšší kvality, se rozkládá v jižním Pacifiku, který bývá nazýván také Jižní oceán. Leží mezi Tasmánií a Antarktidou a mezi 54 a 62 stupněm zeměpisné šířky.

zdroj: PngWing

Výzkumníci tamní vzduch označili za „nepřekonatelný“ a „nejméně zasažený průmyslovou činností a prachem ze světových kontinentů“. Neobsahuje téměř žádné částice, které vznikají lidskou činností, například spalováním fosilních paliv, výrobou hnojiv a likvidací odpadních vod.

Pro našince ale cesta za tamním „nepřekonatelným“ vzduchem nemusí být snadná. Zmíněné místo je od české kotliny vzdáleno 18 tisíc kilometrů.