Claude Code v roli astronoma: v datech dalekohledu TESS se objevil kandidát na planetu

10. 10. 2026 – 8:36 | Vesmír | Miroslav Krajča |Diskuze:

Claude Code v roli astronoma: v datech dalekohledu TESS se objevil kandidát na planetu
planeta zdroj: ChatGPT
Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Nezávislý badatel s pomocí nástroje Claude Code objevil ve starých datech vesmírného dalekohledu TESS signál, který může patřit planetě o velikosti 1,4 Země. Krouží kolem hvězdy vzdálené 116 světelných let. Zatím jde jen o kandidáta. Rozhodne nové pozorování, které začne 31. října.

Každé tři dny a čtyři hodiny jedna oranžová hvězda nedaleko Slunce nepatrně pohasne. Pokles jasu je tak malý, že by ho lidské oko nikdy nezaznamenalo. Činí asi dvacetinu procenta. Přesto se z něj možná dá vyčíst, že kolem hvězdy obíhá planeta jen o něco větší než Země. Signál přitom ležel ve veřejně dostupných datech NASA od roku 2018. Všiml si ho až nezávislý badatel, kterému s prací pomáhala umělá inteligence.

Planeta ve starých datech

Vesmírný dalekohled TESS, který NASA vypustila v dubnu 2018, hledá planety mimo Sluneční soustavu takzvanou tranzitní metodou. Sleduje jas desítek tisíc hvězd a čeká na drobné pravidelné poklesy. Ty nastávají ve chvíli, kdy planeta přejde před svou hvězdou a zakryje malou část jejího disku. Data z dalekohledu jsou volně dostupná komukoli, a tak v nich mohou pátrat i amatéři.

Jedním z nich je Pavel Rabtsevich. Svůj postup popsal v podrobném zápisu na platformě GitHub, který zveřejnil 7. října. Hvězda nese katalogové označení TIC 4206066. Jde o chladného oranžového trpaslíka pozdního spektrálního typu K, který leží asi 116 světelných let od Země.

Signál si badatel poprvé všiml v datech z 98. sektoru, jak se nazývají jednotlivá pozorovací období dalekohledu. Poté ho dohledal i ve starších záznamech ze sektorů 32 a 6. Hvězda podle jeho analýzy každých 3,18 dne zeslábne asi o 0,04 až 0,05 procenta. Pokud by pokles opravdu způsobovala planeta obíhající tuto hvězdu, měla by zhruba 1,4násobek poloměru Země. Z hloubky poklesu se totiž dá odhadnout velikost tělesa. Čím větší planeta, tím víc světla zakryje. U menší a chladnější hvězdy, jako je oranžový trpaslík, navíc vytvoří i malá planeta lépe měřitelný signál než u hvězdy velikosti Slunce. Rabtsevich také zachytil slabší a nejistý druhý signál s periodou 11,13 dne. Ten by odpovídal planetě o velikosti asi 2,2 Země.

Badatel prohledal 36 katalogů a odborných zdrojů a přes 340 tisíc automatických upozornění z dalekohledu TESS. O tomto objektu nenašel žádnou dřívější zmínku.

Stroj počítal, člověk rozhodoval

Pozornost na sociálních sítích vzbudil hlavně způsob, jakým analýza vznikla. Většinu práce podle zápisu odvedl programovací nástroj Claude Code od firmy Anthropic. Rabtsevich k němu podle svého příspěvku používal modely Opus 5.5 a Fable 5.1. Umělá inteligence stahovala a zpracovávala data, psala programy pro hledání tranzitů, prokládala naměřené křivky modely, kontrolovala okolní hvězdy, vykreslovala grafy a opakovaně spouštěla výpočty. Podle zpravodajského webu HuggingNews vzniklo během práce přes tisíc skriptů.

Člověk přitom určoval otázky a předem stanovoval pravidla, podle kterých signál testem projde, nebo neprojde. Výsledky navíc nezávisle kontroloval jiný nástroj, Codex od firmy OpenAI, a oddělené relace umělé inteligence, které na předchozí práci nenavazovaly.

Sám autor nadšení krotí. Podstatné podle něj není, že by umělá inteligence našla planetu. Agenti umělé inteligence mu podle zápisu pomohli rozjet analýzu, která se soustředila hlavně na to, jak signál vyvrátit. Jedna z kontrol dokonce odhalila a odstranila příliš silné statistické tvrzení, které se do práce předtím vloudilo.

Proč zatím nejde o objev

Drobný pravidelný pokles jasu může mít i jiné příčiny než planetu. Typickým podezřelým je dvojhvězda, jejíž složky se navzájem zakrývají. Taková dvojhvězda může ležet v pozadí a její světlo se může mísit se světlem sledované hvězdy. Rabtsevich proto kontroloval polohu zdroje signálu na snímcích, okolní hvězdy i data z evropské družice Gaia.

Pravděpodobnost falešného poplachu spočítal pomocí programu TRICERATOPS a vyšla mu přibližně tři až čtyři procenta. To zní nízko, na formální potvrzení to ale nestačí. Autoři nástroje v odborné práci stanovili, že za statisticky ověřenou lze planetu považovat až při pravděpodobnosti falešného poplachu pod 1,5 procenta a při splnění dalších podmínek. Rabtsevich to sám otevřeně přiznává: kandidát není statisticky ověřený ani potvrzený jako planeta.

Hlavním zbývajícím vysvětlením podle něj je, že hvězda má blízkého souputníka, kterého dalekohled nedokáže rozlišit. Takovou možnost by mohlo vyloučit nebo potvrdit snímkování ve vysokém rozlišení a měření radiálních rychlostí, tedy nepatrného kolísání hvězdy způsobeného gravitací obíhajícího tělesa.

Zkouška na konci října

Rozhodující test přijde brzy. Rabtsevich požádal o přednostní sledování hvězdy a správci mise mu vyhověli. Na seznamu schválených programů dalekohledu TESS figuruje jeho návrh pod číslem 100. Dalekohled bude hvězdu sledovat s dvouminutovým snímáním od 31. října do 26. listopadu.

Badatel předem zveřejnil, co by měl dalekohled zachytit. Pro hlavní signál předpověděl devět tranzitů, pro slabší druhý signál tři. Zmrazil také kód, kterým nová data vyhodnotí, aby výsledek nemohl dodatečně přizpůsobit. Každý tranzit pak zařadí do jedné z předem daných kategorií: zachycen, neodpovídá předpovědi, vyloučen, nebo nedostatek dat.

Předem zveřejněná předpověď má jasnou výhodu. Znemožňuje zpětně si výsledky upravovat podle toho, co se zrovna hodí, a výsledek tak může přesvědčit i skeptiky.

Vlna amatérských hledačů

Rabtsevich nezůstal dlouho sám. Podle HuggingNews další uživatel s pomocí stejného modelu prošel téměř 10 tisíc blízkých červených a oranžových trpaslíků a ohlásil deset možných planet, o kterých nikde nenašel zmínku. Tato tvrzení zatím nikdo nezávisle neověřil.

Pro astronomii to může být dobrá i špatná zpráva. Archivy dalekohledů obsahují obrovské množství dat, které profesionálové nestíhají zpracovat. Pokud umělá inteligence umožní nadšencům provádět pečlivou analýzu, mohou v nich najít zajímavé objekty. Zároveň ale hrozí, že se astronomové zahltí slabými a nedostatečně prověřenými kandidáty.

Zda kolem hvězdy TIC 4206066 skutečně obíhá nový svět, ukáže až konec listopadu. Pokud se tranzity objeví přesně tam, kde je Rabtsevich předpověděl, bude to silný argument pro planetu. Pokud ne, i to bude cenný výsledek. Ukáže, že pečlivě nastavená pravidla dokážou falešnou stopu odhalit dřív, než se z ní stane titulek.

Zdroje:
Redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, kde pravidelně publikuje články zabývající se aktuálními tématy z oblastí jako příroda, technologie i lidské zdraví. Rád kombinuje dostupné výzkumy a studie se srozumitelným podáním, protože je k ničemu publikovat články, které ocení pět lidí v republice. Ve volných chvílích rád chodí po lese a nebo alespoň po městě.

Nejnovější články