Člověk byl stvořen z hvězd. Důkazem je vesmírný původ fosforu

30. 1. 2020 – 22:39 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:

Člověk byl stvořen z hvězd. Důkazem je vesmírný původ fosforu
Ilustrační foto | zdroj: Profimedia

Astrofyzici sledovali cestu fosforu na Zemi před více než čtyřmi miliardami let.

Fosfor nepatří mezi prvky, které si většina lidí spojuje se životem. Pokud něco, evokuje nám spíše varování před jedovatými látkami.

Jenže každý jed dělá množství, a tak zatímco příliš mnoho fosforu nám škodí, malé množství fosforu je nezbytné proto, aby se zformovala a fungovala naše DNA, anebo třeba buněčné membrány.

Fosfor je spolu s vápníkem základním stavebním prvkem kostí a zubů. Tvoří zhruba procento hmotnosti našeho těla a hned po vápníku je v těle nejvíce zastoupeným prvkem.

Dosud vědce trápila otázka, odkud se fosfor na Zemi vzal. Starší teorie i pozorování naznačovaly, že fosfor vzniká ve vesmírných jevech – podařilo se jej sledovat v mlhovinách i kometách. Nebylo však jasné, který zdroj byl pro vznik života na Zemi samotné významnější.

Opět správný poměr. V jednom zdroji může být fosforu příliš, jiný zdroj však zjevně poskytl na Zemi správné množství fosforu k zažehnutí jiskry života.

profimedia-0101866168 phospore Život, jak ho známe, potřebuje fosfor. Je to jeden ze šesti základních stavebních kamenů života, tvoří molekuly DNA a RNA a je potřeba pro energetickou výměnu v organismu | zdroj: Profimedia

Výzkumníci pod vedením astrofyzika z italské Florence Víctora M. Rivilly nyní představili zatím nejdůkladnější studii sledující cestu na Zemi před 4,5 miliardami let. Využili k tomu radioteleskop ALMA Evropské jižní observatoře a data kometární sondy Rosetta Evropské vesmírné agentury.

Radioteleskop pomohl sledovat přítomnost fosforu v mlhovinách, které provázejí vznik nových hvězd. Miliardy let zpátky podobně vznikalo i Slunce a zbytek naší soustavy.

Pomohly komety

Fosfor proudí směrem pryč od hvězdy a směřuje do periferie systému. data z Rosetty pak doplnila druhou polovinu rovnice. Fosfor, unášený do chladnějších končin systému, se stává součástí hmoty, ze které vznikají i komety.

To naznačuje, že právě komety dopravily na mladou Zemi pro život nezbytné množství fosforu. Ale bez předešlé přítomnosti prvku v mlhovině, z níž soustava vznikla, by se to samozřejmě rovněž neobešlo.

Z toho vyplývá, že formování fosforu v kometách je konstantou, která je vlastní i jiným planetárním systémům. A to zase naznačuje šance na vznik života kdesi jinde.

Je možné, že jedno z okolních kataklyzmat v době, kdy se formovala Země, mohlo ovlivnit i poměr fosforu, který na ní uvízl. To pak mohlo napomoct rozvoji života u nás – a naopak kvůli jinému poměru zhoršit šance na vznik života na Marsu či Venuši.

Samozřejmě, pro kované fanoušky astronomie, evoluce a astrofyziky nebude kosmický původ fosforu překvapivý. Platí, že většina klíčových prvků nezbytných pro život vznikla ve vnějším vesmíru, a to včetně prvku, který nás definuje – totiž uhlíku. Také další těžší prvky potřebovaly ke své syntéze extrémní kosmické jevy od supernov po hvězdné srážky.

Otřepaná fráze Carla Sagana o tom, že i "my všichni jsme stvořeni z materiálu hvězd", je přitom ve vědeckém světě aktuálnější než v době, kdy ji autor zpopularizoval.

Příliš málo času na víc životů

Nejnovější výkřiky astronomických technologií jako detektory gravitačních vln umožňují reálně ověřovat dosavadní teorie a zkoumat, zdali ve srážkách neutronových hvězd a dalších brutálních kosmických jevech skutečně vznikají kýžené prvky.

profimedia-0102951904 comet Komety dopravily na mladou Zemi fosfor nezbytný pro život | zdroj: Profimedia

Zároveň platí, že pozorování vzniku podobných klíčových prvků může být dílčím vysvětlením takzvaného Fermiho paradoxu. Tedy otázky, kde jsou další mimozemské civilizace.

Pokud totiž život pro svůj vznik a rozvoj komplexní povahy potřebuje pár miliard let, a pokud život potřebuje pro své fungování i správný poměr správných látek, odpověď se nabízí. Je dobře možné, že od vzniku vesmíru sotva uběhl dostatek čas pro náš vznik. Lidstvo tak může být první, či jednou z prvních civilizací ve vesmíru.

Studie zjišťující, odkud pocházejí naše vlastní stavební prvky, každopádně neosvětlují pouze naši evoluci. Můžou nás nasměrovat i k tomu, abychom nalezli život "tam někde venku".

Práce bude publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, prozatím je k nahlédnutí na prepublikačním serveru arXiv. arxiv.org/abs/1911.11647

Zdroje:

Nejnovější články