Na loukách můžete občas zahlédnout ovce a kozy se čtyřmi rohy. Přežvýkavci je mají ve vzácných případech. Výjimkou je jen plemeno Jákobových ovcí, rozšířené zejména na ostrově Man, které je v Česku známo jako španělský strakáč, pro které jsou čtyři rohy typické.

Čtyřrohé kozy a ovce, nazývané polyceráti, jsou známy už ze středověku. Anomálie, která je za dvojnásobkem rohů ale byla až donedávna pro vědce záhadou. Objasnili ji až nedávno švýcarští a francouzští genetici. 

Čtyři rohy vzbuzují respekt. | zdroj: Profimedia

Tým vědců z Institutu pro agronomický výzkum v Paříži, univerzity v Ženevě a Polytechnické školy v Lausanne dospěl k poznatku, že za anomálií stojí jeden jediný gen. Výzkumníci to zjistili studiem genomu více než dvou tisíc koz a ovcí, který popisují v magazínu Molecular Biology and Evolution. 

Experti identifikovali u všech čtyřrohých mutací gen HOXD1, který v embryonální etapě vývoje hraje klíčovou roli při uspořádání struktury těla. I když byla mutace pozorovaná u ovcí a koz odlišná, vždy vedla ke snížení množství proteinu, který gen vylučuje.

Badatelé zjistili, že úkolem zmíněného genu je uspořádat oblasti na hlavě zvířete, kde mají růst rohy. Když ale nastane mutace genu, povrch pro rohy se rozšíří a konečným důsledkem je růst nadpočetných rohů. Ve výjimečných případech je jich u beranů k vidění dokonce šest.