Datové centrum, nebo pokus? Spor o daně Mety může změnit zdanění celé umělé inteligence

Obří haly plné serverů, desítky tisíc grafických čipů od Nvidie a spotřeba elektřiny jako menší město. Takhle vypadají datová centra, na kterých Meta trénuje svou umělou inteligenci. Na daňovém přiznání je ale společnost Marka Zuckerberga popsala jinak, jako pokus, který může selhat. Díky tomu ušetřila na federálních daních miliardy dolarů.

Daňová úleva pro vynálezce

Spojené státy od začátku osmdesátých let nabízejí firmám daňový odpočet na výzkum. Má podporovat podniky, které riskují a zkoušejí věci, jež nemusejí vyjít. Firma si může odečíst část výdajů na mzdy výzkumníků, na smluvní výzkum a na materiál, který při výzkumu spotřebuje. Právě poslední položku Meta podle zjištění deníku The New York Times využila nečekaným způsobem.

Podle shrnutí agentury Anadolu firma zařadila běžně prodávané procesory pro umělou inteligenci, včetně čipů od Nvidie, mezi materiál spotřebovaný při výzkumu. Rozdíl je zásadní. Za normálních okolností se čipy v datovém centru považují za investiční majetek, který firma odepisuje. Pokud je ale označí za materiál spotřebovaný při výzkumu, mohou podle serveru Implicator vstoupit do výzkumného odpočtu. Ten se neodečítá od základu daně, ale přímo od vypočtené daně. Daňovému úřadu IRS podle čtyř zdrojů obeznámených s fungováním firmy sdělila, že její datová centra pro umělou inteligenci představují „obří experiment, který může selhat“.

Od 700 milionů ke čtyřem miliardám

Výsledek je patrný v číslech. Úspora na výzkumném odpočtu vzrostla z 700 milionů dolarů v roce 2023 na zhruba dvě miliardy v roce 2024. Za rok 2025 si Meta podle serveru IBTimes nárokovala téměř 3,9 miliardy dolarů. Podle IBTimes začala firma koncem roku 2024 rozlišovat mezi čipy v datových centrech určených k tréninku umělé inteligence a čipy v běžných datových centrech. Uspořádání serverů a síťové propojení pro velký trénink umělé inteligence popsala jako činnost spojenou s technickou nejistotou a experimentováním.

Kolik z celkové částky připadá právě na datová centra, Meta nezveřejnila. Firma podle serveru Implicator uvádí jen celkový výzkumný odpočet ve výši 3,912 miliardy dolarů bez dalšího rozpisu.

Celkový dopad na daně Mety je výrazný. Senátorka Elizabeth Warrenová v dopise technologickým firmám podle serveru Moneywise uvedla, že federální daňové platby Mety klesly z 9,6 miliardy dolarů v roce 2024 na 2,8 miliardy v roce 2025. To je pokles zhruba o 71 procent. Na tom se ale podílejí i jiné úlevy, například možnost odepsat investice do datových center hned v prvním roce.

„Docela divoké“

Odborníci na daně se k postupu Mety staví zdrženlivě. Specialista na výzkumný odpočet z poradenské firmy BPM Andre Shevchuck označil popis datových center jako experimentálních za „docela divoký a přitažený za vlasy“. Další odborník Shawn Marchant by podle Implicatoru byl skeptický k uplatňování odpočtu na každý čip v datovém centru.

Jiní připouštějí, že argument Mety nemusí být bezdůvodný. Daňový právník Jeffrey Moeller upozornil, že i běžně prodávané výrobky se mohou do odpočtu započítat, pokud jsou potřebné k vyřešení technické nejistoty v projektu. Meta má pro svou obhajobu i konkrétní oporu. V březnu 2024 popsala na svém technickém blogu dva výpočetní klastry, z nichž každý měl 24 576 grafických procesorů a jiné síťové uspořádání. Na nich zkoumala, jak se různé sítě osvědčí při tréninku umělé inteligence.

Soudy přitom ukázaly, že samotná výroba nového produktu na odpočet nestačí. V roce 2023 odvolací soud potvrdil zamítnutí odpočtu loděnici z amerického státu Indiana, která stavěla jedenáct plavidel nového typu. Podle serveru The Indiana Lawyer firma neprokázala, že prakticky veškerá její činnost představovala skutečný experimentální proces, ani jak prototypy při výzkumu použila.

Sama Meta počítá s rizikem

Že si Meta není jistá výsledkem, naznačují její vlastní účetní výkazy. Podle magazínu Quartz zvýšila rezervu na sporné daňové pozice o 45 procent na 18,74 miliardy dolarů. Tato rezerva pokrývá výzkumné odpočty i spory o převodní ceny mezi pobočkami firmy v různých zemích. Podle The New York Times navíc i vlastní účetní firmy upozorňovali, že jde o riskantní tah.

Pokud by daňový úřad postup napadl a uspěl, musela by Meta doplatit miliardy dolarů. Pokud ho naopak přijme, stejnou cestou se mohou vydat i další technologičtí giganti, kteří do datových center pro umělou inteligenci investují stovky miliard.

Meta se brání. „Stejně jako ostatní firmy, které investují v takovém rozsahu, využíváme daňové pobídky, které Kongres zavedl před desítkami let, aby podporoval právě tento typ domácích investic,“ uvedl mluvčí firmy Andy Stone. Meta podle něj za posledních pět let vydala na výzkum a vývoj 200 miliard dolarů, z toho 57 miliard v loňském roce.

Experiment za 50 miliard

Rozměr sporu dobře ilustruje měřítko, ve kterém Meta staví. V Louisianě buduje areál Hyperion, který má podle přehledu projektu jednou spotřebovávat až pět gigawattů a přijít na více než 50 miliard dolarů. Plně dokončený má být v roce 2032. Takové stavby jsou těžko představitelné jako pokus v laboratorním smyslu. Ze zveřejněných informací ale nevyplývá, zda Meta odpočet uplatňuje i na tento konkrétní areál.

Politický rozměr

Případ zapadá do širší debaty o tom, kolik daní platí technologické firmy v době boomu umělé inteligence. Warrenová a další zákonodárci se dopisem obrátili na Amazon, Google, Metu a Microsoft. „Tyto daňové úlevy nejsou zadarmo. Jejich cenu nesou americké rodiny v podobě škrtů v klíčových sociálních službách a vyššího deficitu,“ napsala senátorka.

Datová centra přitom už teď narážejí na odpor místních obyvatel, kterým vadí hluk, spotřeba vody nebo zátěž elektrické sítě. Debata o tom, zda by stát měl jejich výstavbu ještě daňově podporovat, tak nejspíš teprve začíná. Rozhodnutí daňového úřadu o tom, zda je obří datové centrum skutečně experiment, může ovlivnit nejen Metu, ale i to, jak se bude danit celá infrastruktura umělé inteligence.