Den, kdy zmizí Slunce. Konec života začne do 8 minut

Podmínky pro život by se prudce zhoršily až do té míry, že by se naše planeta stala zamrzlou pustinou připomínající Mars. Nastala by tma a základní systémy podpory života by se vypínaly jako pouliční světla nad ránem. Toho by se však většina forem života vůbec nedožila.

Tento scénář vědci zkoumají dlouhodobě. Zdůrazňují tak závislost života na Slunci. Konec naší hvězdy znamená i konec veškerých forem života na naší planetě. Podle některých názorů by ale zbytky života, včetně lidí, přežít mohly.

8 minut do tmy 

Pokud bychom náhle přišli o Slunce, měli bychom 8 minut a 20 sekund života tak, jak jej známe. Poté už by nás sluneční paprsky nikdy neoslepily. Nikdy by nás nezahřály na kůži. Jakmile by dorazily poslední paprsky, Zemi by pohltila tma. Z oblohy by zmizel Měsíc, vidíme ho totiž jen proto, že odráží sluneční světlo, upozornil Timothy Cronin z MIT. Viditelné by podle něj zůstaly jen vzdálené hvězdy.

Země by ztratila gravitační vliv své hvězdy. Už by nesledovala svou obvyklou oběžnou dráhu, ale pohybovala by se po přímce vesmírem spolu se zbytkem těles sluneční soustavy.

Absence světla by narušila základy života na Zemi. Důsledky by byly okamžité, a to jak v krátkém časovém horizontu lidského života, tak na globální planetární úrovni.

Téměř okamžitě by se zastavila fotosyntéza. Většina rostlin by rychle zemřela a s nimi i většina mikroorganismů, upozornil Michael Summers z George Mason University. To by spustilo zničující dominový efekt. Zvířata by přišla o potravu a potravní řetězce by začaly kolabovat. Houby by mohly nějakou dobu čerpat z mrtvého materiálu, ale ani to by netrvalo věčně.

Kosmické teploty 

Bez sluneční energie by se Země začala rychle ochlazovat. Teplota by klesala přibližně o 20 stupňů Celsia denně. Během několika dní bez Slunce by teploty po celém světě klesly pod bod mrazu. Malé vodní plochy by zamrzly během týdne, větší jezera by zamrzala déle. Oceány by díky své hloubce mohly částečně zůstat tekuté roky, možná desítky let. Nejdéle by vydržely geotermálně ohřívané hloubky, kde by mohly najít útočiště zbytky určitých forem života.

Planeta by se ochlazovala dál, dokud by se nepřiblížila teplotě okolního vesmíru. To znamená teplotu zhruba minus 270 stupňů Celsia. Povrch by se stal neobyvatelným. Země by se proměnila v mrazivou pustinu zahalenou věčnou nocí. Nutně by to ale neznamenalo vyhynutí člověka, přestože by se civilizace zhroutila.

Zpět do jeskyní 

Ztráta Slunce by zbytky lidí zahnala zpátky do jeskyní. Přežití lidstva by záviselo na přístupu ke kontrolovanému prostředí a alternativním zdrojům energie.

Cronin k tomu řekl:

„Je možné, že lidé by mohli přežít v podzemí v jeskyních, napájeni geotermální nebo jadernou energií, s rostlinami pěstovanými pod umělým osvětlením. Ale znamenalo by to vyhynutí všech ostatních rostlin.“

Zároveň by mohl pokračovat mikrobiální život v hlubokých oceánských ekosystémech.