Děsivý nález v podkroví: Běžný byt vytvořil prostředí pro vytvoření skvělé mumie

V samém centru Záhřeb se po desítky let skrývalo tajemství, které dodnes děsí celý svět. V obyčejném činžovním domě žili lidé své běžné životy, chodili do práce, vychovávali děti a míjeli jedny nenápadné dveře v podkroví. Jenže za nimi se nacházela mrtvá žena. Seděla tam sama, bez hnutí, celé desítky let. Nikdo ji nehledal. Nikdo ji nepostrádal. A nikdo netušil, že jen pár metrů nad jejich hlavami leží lidské ostatky pomalu se měnící v mumii.

Když nájemníci v květnu roku 2008 konečně otevřeli podkrovní byt v ulici Medveščak 77, čekal je obraz jako z hororového filmu. V potemnělé místnosti seděla v křesle mumifikovaná žena zabalená do dek. Vedle ní stál starý televizor a na stolku ležel hrnek s nedopitým čajem. Všechno vypadalo, jako by si jen na chvíli odskočila a každou chvíli se měla vrátit. Jenže ta žena byla mrtvá už více než čtyřicet let. Tou ženou byla Hedviga Golik.

Podivná samotářka, která zmizela beze stopy

Hedviga Golik se narodila v roce 1924 ve městě Rijeka. Pracovala jako zdravotní sestra a v roce 1961 se přestěhovala do Záhřebu, kde začala žít v malém podkrovním bytě o rozloze pouhých 18 metrů čtverečních. Právě tam se postupně začal odehrávat její podivný a izolovaný život.

Sousedi na ni nikdy nezapomněli. Popisovali ji jako zvláštní ženu s nevyzpytatelným chováním. Jednou byla tichá a uzavřená, jindy bez varování křičela na kolemjdoucí nebo zmateně pobíhala po ulici. Někteří obyvatelé domu byli přesvědčeni, že trpěla psychickou nemocí. Přestože bydlela jen pár metrů od ostatních, téměř s nikým nekomunikovala.

Do obchodu skoro nechodila. Místo toho spouštěla po schodech vědro s penězi a seznamem věcí, které potřebovala koupit. Sousedé jí nákup nechávali přede dveřmi, aniž by ji často vůbec viděli. Žila jako duch ještě dlouho před svou smrtí. Rodina s ní údajně přerušila kontakt po hádkách. Její sestra, která pracovala jako učitelka, se s ní přestala stýkat. Hedviga tak zůstala úplně sama. Jediným světem se jí stal malý byt pod střechou starého domu. Pak jednoho dne zmizela.

zdroj: Profimedia.cz

Sousedům prý řekla, že odjíždí na delší dobu. Někteří si mysleli, že vstoupila do náboženské sekty. Jiní tvrdili, že se odstěhovala za příbuznými do Bělehrad. Nikdo nic neověřoval. Nikdo se nepokusil zjistit pravdu. Žena prostě zmizela z očí — a všichni to přijali. Jenže Hedviga Golik nikam neodešla. Celou dobu byla mrtvá ve svém bytě.

Mumie před televizí šokovala celý svět

Po dlouhá desetiletí zůstával byt zavřený. Nájemníci se báli vstoupit dovnitř kvůli sporům o vlastnictví a právním problémům kolem bytu. Situaci ještě zhoršil podivný ručně psaný vzkaz na dveřích, který tvrdil, že jakýkoliv vstup do bytu může být trestným činem. A tak se nikdo neodvážil dveře otevřít. Roky mezitím ubíhaly. Venku se měnil svět. Rozpadla se Jugoslávie, Chorvatsko vyhlásilo nezávislost, lidé se stěhovali, umírali i rodili. Jen v jednom podkrovním pokoji se zastavil čas.

Až v roce 2008 se obyvatelé domu rozhodli byt konečně otevřít, protože budova měla projít rozsáhlou rekonstrukcí. Když tři muži vyrazili dveře, okamžitě pochopili, že narazili na něco děsivého. Uvnitř seděla Hedviga Golik. Mumifikovaná, zabalená do přikrývek, nehybně před televizí. Vedle ní stál hrnek čaje, ze kterého se už nikdy nenapila. Místnost pokrývaly vrstvy prachu a pavučin, ale jinak zůstala téměř nedotčená. Jako by někdo zakonzervoval jeden okamžik života a smrti.

Forenzní experti později uvedli, že zemřela pravděpodobně během zimy. Chladné počasí spolu s otevřenými okny zpomalilo rozklad těla a zabránilo silnému zápachu. Přesto zůstává nepochopitelné, jak si nikdo po tolik let ničeho nevšiml.

Další šok přišel při kontrole účtů. Elektřina v bytě totiž fungovala po celou dobu. Účty pravidelně platil původní architekt budovy, který zemřel jen několik měsíců před objevením jejího těla. Kdyby nezemřel i on, možná by mumifikovaná žena seděla ve svém křesle dodnes. Pitva nedokázala určit přesnou příčinu smrti ani přesné datum úmrtí. Lékaři pouze konstatovali, že šlo pravděpodobně o přirozenou smrt. O to děsivější ale zůstává samotná realita celého případu. Žena zemřela uprostřed velkého města. Nikdo ji nehledal. Nikomu nechyběla natolik, aby otevřel jedny staré dveře.

Příběh Hedvigy Golik obletěl svět a stal se symbolem extrémní samoty a lidské lhostejnosti. Ukázal, jak snadno může člověk v moderní společnosti zmizet, aniž by si toho kdokoliv skutečně všiml. Za zdmi rušného domu seděla mrtvá žena více než čtyři desetiletí se svým čajem a televizí. A právě tato mrazivá skutečnost děsí lidi dodnes víc než jakákoliv hororová legenda.