Evropané po staletí pojídali egyptské mumie

14. 6. 2022 – 19:00 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:

Evropané po staletí pojídali egyptské mumie
Mumie staroegyptské šlechtičny Nedjmet (11. století před Kristem), manželky thébského velekněze Amona. | zdroj: Profimedia

Ve světě bez antibiotik byly mumie považovány za jedno z nejúčinnějších léčiv.

Obyvatelé Evropy po staletí pojídali prášek z rozemletých mumií dovážených z Egypta. V mnoha evropských městech je prodávali lékaři a bylinkáři.

Za podivným druhem kanibalství byla víra, že mumie dokážou vyléčit všechny nemoci – od migrény přes otoky až po dýmějový mor.

Kde se tohle přesvědčení vzalo?

„Zrodilo se z posedlosti Evropanů mumiemi a posmrtným životem,“ vysvětluje v článku pro magazín The Conversation profesor kulturní historie Marcus Harmes z Univerzity Jižního Queenslandu, která sídlí v australském městě Toowoomba.

„Náš druh má tendenci pěstovat si zvyky, které jsou mnohdy nepochopitelné. Jedním z nejkřiklavějších příkladů je fascinace našich předků egyptskými mumiemi,“ píše profesor Harmes.

Do apatyky pro mumii

Léčivo z egyptských mumií prodávali apatykáři od 12. století. Zmínky o jeho zázračných účincích se objevily s křížovými výpravami do Egypta.

Ne všechny mumie, které se dovezly do Evropy, však pocházely ze starověku, upozorňuje Harmes. Poptávka nestačila pokrýt nabídku. Pravé mumie byly drahé, a tak se dělaly jejich padělky. Ve velkém je vyráběli ve městě Alexandrii z těl mrtvých rolníků.

Každá část mumie přitom byla na jinou chorobu. Na migrénu „spolehlivě účinkoval“ prášek z lebky.

Harmes zmiňuje anglického krále Karla II. Stuarta (1630-1685), kterému lékaři předpisovali rozemleté lebky z mumií k léčbě neurologických stavů. Lékaři ho tehdy museli ujišťovat, že lebky jsou skutečně z těl faraonů, tedy urozených lidí.

Prostý lid, který si přípravky z dovážených mumií nemohl dovolit, nezůstal pozadu. Podomácku si vyráběl „generika“ – z lidské krve, tuku a kostí. Proto se také masově rozšířilo vykrádání hrobů. A proto byli Evropané, zejména v 16. století, pokládáni za kanibaly. Až v 17. století lidé poznali, že léčiva vyrobená z mumií a mrtvol na nemoci nezabírají.

Rozbal si svého Egypťana

Fascinace mumiemi tím ale neskončila, upozorňuje Harmes. Počátkem 19. století přivezli cestovatelé z Egypta do Evropy množství nově objevených mumií a badatelé je začali rozbalovat. Bylo to motivováno výzkumem, jehož místem byly anglické nebo francouzské univerzity.

Později se ovšem rozbalování mumií ze starověkého Egypta stalo atrakcí. Mumie se odhalovaly na večírcích společenské smetánky.

Profesor Harmes připomíná, že v současnosti si už žádný lékař nedovolí doporučit mumii jako lék a žádný seriózní archeolog by mumii nerozbalil. Na černém trhu jsou však egyptské mumie dosud k dostání.

Do mumií vidí mikro-CT

Současná věda pokládá rozbalování mumií za neetické. Dělat to nemusí. Do mumií se může podívat pomocí výpočetní mikrotomografie.

Tato technologie, zjednodušeně mikro-CT, dokáže poskytnout až stokrát vyšší rozlišení než lékařské CT. Zobrazí detailně nejen ostatky, ale i předměty, které mají pochovaní lidé na sobě nebo u sebe.

Dokazuje to snímek mumie faraona Amenhotepa I. pořízený pomocí výpočetní mikrotomografie.

1348917-profimedia-0649581890u-base_3x2 Sken horní části mumie faraona Amenhotepa I. uložené do skořepiny, na které je posmrtná maska. | zdroj: kredit- H.-P. Klut/E. Estel

Zdroje:

Nejnovější články