Existuje pár doplňků stravy proti stárnutí, které podle vědy skutečně fungují

Základním zdrojem pro hodnocení celého odvětví je nedávno vydaná odborná kniha s názvem Supplements and Drugs for Healthy Longevity, kterou vedl přední biogerontolog Suresh Rattan z Aarhuské univerzity v Dánsku. Podle popisu ve sloupku Grahama Lawtona v New Scientist panel odborníků v knize ohodnotil důkazy pro více než 250 sloučenin s údajnými protistárnoucími účinky, od vitaminů a minerálů přes rostlinné extrakty až po hormonální doplňky a populární látky jako NAD+, koenzym Q10, spermidin nebo kombinace dasatinibu s kvercetinem. Žádná z nich podle autorů nesplnila nejvyšší úroveň důkazů, kterou Rattan definuje jako solidní, opakovatelnou a důvěryhodnou, a kniha proto doporučuje získávat tyto látky primárně ze stravy, nikoli z doplňků užívaných na základě víry a naděje.

Přesně do této skeptické krajiny ale zapadá multivitaminová studie, kterou vedla JoAnn Mansonová, přednostka preventivní medicíny v nemocnici Brigham and Women's Hospital v Massachusetts. Data pocházejí z rozsáhlé klinické studie COSMOS, do které bylo mezi lety 2015 a 2023 zařazeno přes 21 000 lidí starších šedesáti let, rozdělených do skupin užívajících denně multivitamin s kakaovým extraktem, jen multivitamin, jen kakaový extrakt, nebo placebo. Hlavním cílem studie bylo ověřit, zda tato kombinace snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny, což se nepotvrdilo, výzkumníci ale v datech našli i jiná využitelná zjištění.

Jedním z nich je práce publikovaná v časopise Nature Medicine, která u podskupiny 958 účastníků měřila takzvané epigenetické hodiny, tedy metody odhadující biologický věk na základě chemických změn v DNA zvaných metylace. Ve srovnání se skupinou dostávající pouze placebo vykazovali účastníci užívající denní multivitamin pomalejší biologické stárnutí napříč všemi pěti sledovanými epigenetickými hodinami, přičemž u dvou z nich, silně spojených s rizikem úmrtí, byl tento rozdíl statisticky významný. Podle rozboru na serveru Medical News Today se efekt pohyboval v rozmezí 2,7 až 5,1 měsíce zpomalení biologického stárnutí za dva roky sledování, přičemž kakaový extrakt sám o sobě žádný podobný účinek neměl.

Druhým zdrojem, který Lawtonovu skepsi dále nabourává, je švýcarská studie DO-HEALTH vedená týmem Heike Bischoff-Ferrariové z Univerzity v Curychu. Podle výsledků publikovaných v časopise Nature Aging analyzoval tým data od 777 švýcarských účastníků ve věku 70 až 91 let, náhodně rozdělených do skupin užívajících denně tisíc miligramů omega-3 mastných kyselin, 2000 mezinárodních jednotek vitaminu D, kombinaci obojího, případně ještě doplněnou o silový cvičební program třikrát týdně po dobu půl hodiny. Po třech letech sledování se u účastníků užívajících omega-3 mastné kyseliny zpomalilo biologické stárnutí měřené několika epigenetickými hodinami v průměru o dva až čtyři měsíce, zatímco samotný vitamin D ani samotné cvičení podobný účinek na epigenetické hodiny nevykazovaly. Podle informací z Univerzity v Curychu se efekt dále zesílil, když se k omega-3 mastným kyselinám přidal ještě vitamin D a silový trénink zároveň.

I s těmito dvěma nálezy zůstává Lawton ve svém sloupku opatrný a vysvětluje proč. Obě studie se opírají o měření biologického věku, které je podle jeho slov notoricky nespolehlivé, a ani jedna nezaznamenala žádnou smysluplnou změnu ve skutečném zdravotním stavu účastníků, zatímco zpomalení biologického stárnutí nemusí nutně odpovídat tomu, na čem opravdu záleží, tedy prodloužení takzvaného zdravého věku bez nemocí. Mansonová navíc v podcastu, který Lawton zmiňuje, připustila, že účastníci jejího výzkumu mohli mít na počátku nedostatek jednoho nebo více vitaminů, a multivitamin tak mohl jen napravovat tento konkrétní deficit, nikoli působit jako univerzální zpomalovač stárnutí u kohokoli.

Podobnou opatrnost vyjadřuje i nezávislý rozbor švýcarské studie zveřejněný na odborném blogu Progevita, který připomíná, že šlo o dodatečnou, takzvanou post hoc analýzu, nikoli o původní hlavní cíl studie DO-HEALTH, a že testovaná skupina 777 Švýcarů byla zdravější a fyzicky aktivnější, než je typický pacient starší sedmdesáti let v běžné klinické praxi. Autoři analýzy k tomu dodávají, že epigenetické hodiny mohou fungovat jako užitečný nástroj pro hodnocení intervencí, ale nenahrazují skutečné klinické koncové ukazatele jako počet infarktů, pádů nebo úmrtí.

Lawton svůj sloupek uzavírá citací amerických vědců Daniela Belského a Calen Ryanové z Kolumbijské univerzity, kteří v reakci na multivitaminovou studii napsali, že důkaz, že jednoduchá suplementace multivitaminem dokáže i jen mírně zpomalit stárnutí, by měl zásadní důsledky, včetně dopadu na veřejná zdravotní doporučení. Podle Lawtona tam věda zatím úplně není, ale pokud a až tam dospěje, sám přiznává, že by byl ochotný zamířit do lékárny.