Fosilní systém je ze dvou třetin ztrátový. Elektřina dokáže totéž s třetinovou spotřebou
9. 9. 2026 – 12:57 | Člověk | Miroslav Krajča |Diskuze:
Než se energie z uhlí, ropy nebo zemního plynu promění v cokoli užitečného, teplo domácnosti nebo pohyb auta, ztratí se jí po cestě víc než polovina. Podrobná bilance globálních energetických toků ukazuje, že celosvětový fosilní systém je zatížen plýtváním v hodnotě přes čtyři a půl bilionu dolarů ročně, a naznačuje, proč elektrifikace není jen otázka emisí, ale i čisté efektivity.
Analýzu vypracoval tým výzkumné organizace RMI ve složení Daan Walter, Kingsmill Bond, Amory Lovins, Laurens Speelman, Chiara Gulli a Sam Butler-Sloss. Podle jejich zprávy z roku 2019 vstoupilo do globálního energetického systému 606 exajoulů primární energie, ale na konci celého řetězce od těžby přes přepravu až po spotřebu skončilo jako skutečně užitečná energie jen 227 exajoulů, tedy pouhých 37 procent.
Ztráty se podle stejné zprávy rozkládají do tří fází. Na straně těžby a výroby se ztratilo 177 exajoulů, na přepravě dalších 19 exajoulů, a největší jednotlivá ztráta, 183 exajoulů, přišla až při samotném využití energie koncovým spotřebitelem, tedy typicky ve spalovacím motoru auta nebo v domácím kotli. Dohromady tak systém přišel o 380 exajoulů, v hodnotovém vyjádření o víc než 4,6 bilionu dolarů ročně, což autoři odhadují na téměř pět procent celosvětového hrubého domácího produktu a čtyřicet procent všeho, co lidstvo na energii utratí.
Za většinou tohoto plýtvání stojí jen dvě konkrétní technologie. Podle zprávy jsou uhelné elektrárny a spalovací motory dohromady odpovědné za téměř polovinu veškerého celosvětového plýtvání energií, což dává smysl vzhledem k fyzikální podstatě spalování. Následná analýza vydaná organizací Ember tento mechanismus přesně vysvětluje: u benzinového automobilu se přibližně tři čtvrtiny energie z paliva ztratí jako teplo, ne jako pohyb, a uhelná elektrárna přemění na konečnou elektřinu méně než 30 procent svého paliva, přičemž zbytek unikne jako teplo do okolí. Tyto ztráty podle autorů plynou přímo ze základní fyziky, spalování uvolňuje teplo do všech směrů, a zachytit ho pro užitečnou práci vyžaduje další kroky omezené termodynamickými zákony.
Právě z tohoto zjištění vychází i pojem elektrotech, tedy souhrnné označení pro technologie postavené na elektřině místo spalování. Podle prezentace Ember z loňského září je elektrotech v sektorech, které dohromady tvoří dvě třetiny celosvětové poptávky po fosilních palivech, konkrétně v elektřině, silniční dopravě a nízkoteplotním vytápění, až třikrát efektivnější než srovnatelná fosilní technologie, protože elektromotory a tepelná čerpadla obcházejí právě ten krok spalování, který u fosilních paliv většinu energie promarní.
Ember na toto zjištění navázal i konceptem, kterému říká klam primární energie. Podle novější zprávy organizace tradiční energetické statistiky počítají jeden exajoul uhlí a jeden exajoul solární energie jako rovnocenné, přestože elektřina vyrobená ze slunce dodá po celé cestě ke spotřebiteli až třikrát víc užitečné konečné energie než ekvivalentní množství uhlí, právě proto, že přeskočí ztrátový krok spalování. Podle přepočtu založeného na datech z roku 2023 zůstává celková ztráta na podobné úrovni kolem 380 exajoulů, přičemž užitečné energie z celého systému nakonec zbude jen 209 exajoulů, tedy zhruba třetina toho, co se na vstupu počítá jako primární energie.
Přepočteno na jednoho člověka na planetě vychází z těchto čísel podle Ember přibližně 75 gigajoulů primární energie na osobu ročně, ze kterých se ale do podoby skutečně užitečné energie promění jen asi 26 gigajoulů, zbytek se ztratí cestou. Ropné společnosti jako Shell přitom odhadují, že k dosažení vysoké úrovně lidského rozvoje je potřeba až 100 gigajoulů primární energie na osobu, tento odhad ale podle Ember počítá s pokračováním stejně neefektivního spalovacího systému, jaký panuje dnes. Server Forbes tato čísla přepočítal na srozumitelnější míru: plýtvání ve fosilním systému odpovídá zhruba 600 dolarům ztracené hodnoty na každého člověka na Zemi ročně.
Poselství všech těchto analýz je v podstatě jednotné. Debata o energetické transformaci se obvykle vede v jazyce emisí a klimatu, čísla RMI a Ember ale ukazují ještě přízemnější, čistě ekonomický argument: fosilní systém není jen znečišťující, je především strukturálně plýtvavý, a technologie postavené na elektřině nemusí nutně dodat víc energie, aby odvedly stejnou práci, stačí jim energii zbytečně neztrácet cestou, kterou spalování nevyhnutelně provází.
