Geniální kakadu. Videa ze studie ukazují opeřence, jak důvtipně pracují s nástroji

14. 2. 2023 – 17:35 | Příroda | Nedd | Diskuze:

Geniální kakadu. Videa ze studie ukazují opeřence, jak důvtipně pracují s nástroji
Jeden z laboratorních kakaduů si pochutnává na vydolovaném ořechu. | zdroj: Profimedia

Kakadu si dokáže poradit i s obtížnými úkoly, při kterých je nutné použít sadu nástrojů. Nová studie prokázala nejen jeho neuvěřitelný důvtip při „dolování“ oříšků kešu, ale i to, že si práci dokáže naplánovat.

Kakadu Goffinův platí v ptačí říši za génia. Chocholatý, bíle opeřený pták dokáže vyrábět a používat nástroje, třeba nejrůznější páčidla, kterými otevírá oblíbené ovoce.

Nyní vědci prokázali, že kakadu si umí práci naplánovat a donést si na „pracoviště“ všechny potřebné nástroje k jejímu provedení. Takové chování (kromě některých Homo sapiens) odborníci dosud zaznamenali pouze u populace divokých šimpanzů v povodí řeky Kongo, upozorňuje magazín Science.

Jak vydolovat oříšek

Aby experti z Univerzity veterinární medicíny ve Vídni tuto schopnost prokázali, lákali laboratorně chované papoušky kakadu Goffinovy (Cacatua goffiniana) na jejich oblíbenou pochutinu – kešu oříšky.

V průhledném akrylovém boxu umístili na nakloněnou plošinu oříšek a přístup k němu zablokovali průhlednou membránou. Deseti kakaduům chovaným v zajetí postupně ukázali krabici a nabídli jim dva nástroje: krátkou špičatou tyčinku a delší ohebné brčko. Ukázku toho, co následovalo, můžete vidět ve videu.

Sedm ptáků během 15 testovacích „sezení“ použilo oba nástroje. Tito opeřenci zvedli zobákem špičatou tyčinku, protáhli ji otvorem v krabici a membránu propíchli. Tato tyčinka však byla příliš krátká, nedosáhla na oříšek. Papoušci proto použili delší brčko, kterým ořech srazili z plošiny a krabice ven, aby si na něm mohli pochutnat.

Výzkumníci chtěli zjistit, zda kakaduové předem pochopí, že k dolování kešu budou potřebovat oba nástroje. Umístili proto krabici na vyvýšenou plošinu. K ní vedl žebřík. Aby se ke krabici s kešu ptáci dostali, museli nástroje, umístěné na desce stolu, přenést na určitou vzdálenost – vylézt s nimi po žebříku.

Nakonec výzkumníci krabici umístili ještě výš a žebřík odstranili. Ptáci ke krabici museli vyletět.

Nebyli bychom nadšení, kdybychom museli po žebříku lézt dvakrát. A nadšeni z takové vyhlídky nebyli ani papoušci, i když někteří tímto způsobem postupovali. Jeden z ptáků (jménem Figaro) se ale ihned dovtípil, že si může odnést oba potřebné nástroje ke krabici najednou, a tam je použít.

Postupně na tento způsob přepravy nástrojů na „pracoviště“ přišli další čtyři kakaduové Goffinovi, píší výzkumníci ve studii publikované v odborném časopise Current Biology. A byli schopni s nástroji také létat, zdůrazňují.

S velkým mozkem to jde snáz

K experimentu výzkumníky inspirovali zmínění šimpanzi v povodí řeky Kongo. Tato zvířata při lovu termitů používají silný klacek k proražení díry do termitiště. Do ní potom vloží zahnutý klacík, kterým termity tahají ven. Ukázalo se, že obdobně důmyslné činnosti jsou schopni také kakaduové.

„Naše studie ukazuje schopnost kakaduů pochopit, že potřebují sadu nástrojů. Vyplývá z ní také, že tito ptáci umí svou činnost pečlivě plánovat,“ cituje Science evolučního biologa Antonia Osuna-Mascaró, hlavního autora studie.

„Je to krásný příklad chytrého využití experimentu a pozorování ke zkoumání ošemetné oblasti psychologie: Může si zvíře předem promýšlet svou činnost jako my?“ píše na twitteru k výzkumu Richard Byrne, emeritní primatolog z Univerzity v St Andrews.

Irene Pepperbergová, vědkyně studující inteligenci ptáků na Bostonské univerzitě, říká, že studie „je působivým prvním krokem k prokázání, že tito ptáci si dokáží vytvořit představu o úkolu, který je čeká“. „Ještě nedávno se mnozí vědci domnívali, že u tvorů s ptačím mozkem to je nemožné,“ upozorňuje.

Magazín Science připomíná, že drobný kakadu Goffinův má ve srovnání s jinými ptáky velký mozek, obdobně jako člověk či šimpanz oproti ostatním lidoopům. A právě to mu může pomoci při plánování a používání nástrojů.

Zdroje:
Science, Current Biology

Nejnovější články