Geologie jako proměnná zdraví: sopečné regiony, síra a hypotéza, která přepisuje tradiční výživové dogma

Lidské tělo obsahuje síru přibližně ve stejné hmotnostní koncentraci jako draslík. Je přítomna v aminokyselinách cysteinu a methioninu, v enzymu glutathionperoxidáze, v kolagenu, v chondroitin sulfátu chrupavek, v keratinu kůže a vlasů, v membránových fosfolipidech. Přesto se síra v nutričním poradenství diskutuje jen okrajově — ve srovnání s horčíkem, vitamínem D nebo zinkem.

Stephanie Seneff, seniorní výzkumná vědkyně na MIT, se touto otázkou zabývá řadu let.Její práce z roku 2015 v Theoretical Biology and Medical Modelling navrhuje hypotézu, podle níž ateroskleróza může být z části důsledkem deficitu cholesterolsulfátu — a že síra z prostředí, potravy i slunečního záření hraje větší roli v metabolismu kardiovaskulárního systému, než se předpokládalo.

Dvě cesty síry do těla

Tělo získává síru dvěma základními cestami. První je strava: vejce, maso, mořské plody, česnek, cibule, brukvovitá zelenina — to jsou hlavní dietární zdroje organické síry. Druhou cestou, o níž se mluví méně, je prostředí. Sirovodík (H₂S), plynná forma síry uvolňovaná sopečnou a geotermální aktivitou, proniká do těla kůží a sliznicemi.

Věda o biologických účincích H₂S prodělala za posledních dvacet let zásadní obrat. Přehledová studie z roku 2025 v International Journal of Molecular Sciences shrnuje, že H₂S je dnes klasifikován jako gasotransmiter — biologicky aktivní plynná signální molekula, jejíž fyziologická role se řadí vedle oxidu dusnatého a oxidu uhelnatého. H₂S vykazuje protizánětlivé, antioxidační a vazodilatační účinky. Moduluje aktivitu NF-κB, snižuje expresi prozánětlivých cytokinů TNF-α a IL-6 a podporuje produkci glutathionu.

Balneoterapie — koupele v přírodních sirných termálních pramenech — má v medicíně zdokumentovanou historii. Studie publikovaná v Journal of Clinical Medicine v roce 2024  sledovala pacienty absolvující balneoterapii v sírovo-sulfidových vodách a zaznamenala statisticky významné snížení diastolického krevního tlaku a hladiny LDL cholesterolu. H₂S přitom prokazatelně proniká kůží při kontaktu se sirnými vodami — schopnost transdermální absorpce je zdokumentována v přehledovém článku z Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine.

Hypotéza geologie a zdraví: co říká Seneff a kde je hranice spekulace

Seneff ve svých populárních přednáškách a rozhovorech (nikoli v recenzovaných studiích) navrhuje, že sopečná geologie může vysvětlovat epidemiologické rozdíly v kardiovaskulárním zdraví mezi regiony. Cituje přitom konkrétní příklady: Kréta sedí na bazaltové hornině a má podle ní pětkrát nižší výskyt srdečních chorob než sousední ostrov Skopelose na vápenci při srovnatelném klimatu a stravě. Island leží na hřebeni středoatlantického hřbetu s bohatou geotermální aktivitou a patří k zemím s nižší kardiovaskulární mortalitou. Oregon má Kaskádové pohoří z bazaltu a nejnižší dětskou obezitu v USA.

Tato pozorování jsou zajímavá. Ale je důležité je správně zasadit: jde o epidemiologické korelace z anekdotických srovnání, nikoli o kontrolované studie. Island skutečně dosáhl pozoruhodného poklesu koronární mortality — studie publikovaná v PLOS One dokumentuje 80% snížení úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční mezi lety 1981 a 2006 — ale autoři toto zlepšení přičítají z 73 procent poklesu tradičních rizikových faktorů: cholesterolu, kouření a krevního tlaku, spolu s reformami ve stravování a tabákové legislativě. Síra v tomto výzkumu nefiguruje.

Argument geologie tedy stojí jako inspirativní hypotéza, která může nasměrovat výzkum, ale zatím nemá robustní klinické ověření. Nevylučuje to ale, že část účinku zdravotně příznivých prostředí může být skutečně mediována místní mineralogií — výzkum ekologie a zdraví tuto proměnnou dosud systematicky nezkoumá.

Síra a glutathion: mechanismus, který dává smysl

Bez ohledu na geopolitické korelace má biochemický základ pro zdravotní důležitost síry pevnou půdu pod nohama. Glutathion — tripeptid složený z glutamátu, cysteinu a glycinu — je klíčovým endogenním antioxidantem každé buňky. Dostupnost cysteinu, jehož thiolová skupina obsahuje síru, je limitujícím faktorem pro syntézu glutathionu. Chronická suboptimální dostupnost síry tak může být tiše přítomna v pozadí oxidačního stresu spojeného s kardiovaskulárními, metabolickými i neurodegenerativními onemocněními.

Seneff v práci z roku 2012 navrhuje, že nedostatek síry a slunečního záření by mohl přispívat k deficitu cholesterolsulfátu — a ten by mohl být součástí mechanismu řady moderních chronických onemocnění. Jde o spekulativní hypotézu, která nebyla klinicky verifikována, ale opírá se o reálnou biochemii.

Praktický výhled: jak to použít

Regiony bohaté na geotermální a sopečnou aktivitu — Island, Japonsko s jeho onseny, Nový Zéland (Rotorua), Yellowstone, Hawaii, Etna nebo Kréta — jsou skutečně potenciálně zajímavým prostředím z pohledu minerálního příjmu, a to jak přes lokální produkci potravin na bazaltové půdě, tak přes přímý kontakt s termálními vodami. Dát tomuto kontaktu léčebný název „zdravotní reset" je ovšem přehnané: žádný mechanismus přímého přenosu z vulkanického vzduchu do buněčné biologie není dostatečně zmapován.

Co je naopak evidencí podložené: balneoterapie v sirných vodách má měřitelné protizánětlivé a kardiovaskulárně prospěšné účinky. H₂S proniká kůží a moduluje zánětlivé dráhy. Síra je v moderní stravě podhodnoceným nutrientem. A geologie jako proměnná v epidemiologii chronických onemocnění je legitimní výzkumná otázka, která si zaslouží pozornost — i když odpovědi na ni teprve hledáme.