Grant od čínské rozvědky: MI5 varuje, že přes sto britských akademiků pracovalo pro špionážní institut

Grant na výzkum umělé inteligence, spolupráce s institutem, který zní jako běžná akademická instituce, a peníze, které v době škrtů na britských univerzitách přijdou vhod. Podle britské kontrarozvědky MI5 však za touto nabídkou stála čínská tajná služba. Přes sto akademiků napojených na britské univerzity na jejích projektech pracovalo, a mnozí z nich možná ani netušili, komu jejich práce ve skutečnosti slouží.

Institut s nevinným jménem

MI5 ve středu 30. září vydala veřejné varování před špionáží, které se týká instituce s názvem China General Technology Research Institute, zkráceně CGTRI. Ta vystupuje také pod jménem Čínská akademie obecných technologií. Podle britské kontrarozvědky má instituce „velmi silné vazby“ na čínské ministerstvo státní bezpečnosti, tedy na hlavní civilní zpravodajskou službu Pekingu.

Hlavním účelem institutu je podle MI5 financovat výzkum, který zlepšuje technické schopnosti čínské špionáže. „Tato činnost podporuje špionáž ministerstva státní bezpečnosti, která představuje hrozbu pro národní bezpečnost Spojeného království,“ uvedla MI5 podle televize Al-Džazíra.

Umělá inteligence a skryté zprávy

Zájem institutu se podle britských úřadů soustředil na obory, které mají pro zpravodajské služby zjevnou hodnotu. Šlo o umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a systémy skryté komunikace. Podle časopisu Times Higher Education mezi nimi byla i steganografie, tedy technika, jak ukrýt zprávu uvnitř jiného souboru, například obrázku nebo zvukové nahrávky, tak aby si jí nikdo nevšiml.

Na projektech financovaných institutem pracovalo přes sto akademiků napojených na britské univerzity. MI5 přitom zdůrazňuje, že někteří z nich podle serveru IBTimes nemuseli vědět, kdo z jejich práce nakonec těží. Právě v tom spočívá podstata takových operací. Výzkumník vidí grant, zajímavé téma a zahraničního partnera. Nevidí, kam výsledky nakonec putují.

Proč právě tyto obory? Pro zpravodajskou službu jsou užitečné z celkem pochopitelných důvodů. Umělá inteligence dokáže rychle prohledávat obrovské objemy dat, třeba zachycenou komunikaci nebo veřejně dostupné informace o lidech. Znalosti z kybernetické bezpečnosti pomáhají chránit vlastní systémy a zároveň hledat slabiny v cizích. A steganografie umožňuje posílat tajné zprávy tak, aby vypadaly jako obyčejné fotografie na internetu. Výzkum, který na univerzitě vypadá jako čistě akademická záležitost, tak může mít v rukou tajné služby velmi praktické využití.

Varování s právními důsledky

Britský ministr pro bezpečnost Dan Jarvis napsal rektorům všech univerzit a vyzval je, aby pomohli svým zaměstnancům veškeré vazby na institut ukončit. „Toto varování odhaluje snahy čínské rozvědky skrytě těžit z odbornosti a výzkumu našich akademiků,“ uvedl podle agentury AP.

Výstraha má i právní rozměr. Kdo bude s institutem spolupracovat i poté, co MI5 jeho napojení na čínskou rozvědku zveřejnila, může podle úřadů porušit britský zákon o národní bezpečnosti z roku 2023. Ten mimo jiné postihuje pomoc zahraničním zpravodajským službám. Zda by šlo o trestný čin, bude podle serveru IBTimes záviset na konkrétních okolnostech.

Univerzity dostaly za úkol okamžitě přezkoumat veškerou probíhající i plánovanou spolupráci s institutem a u budoucích partnerství zjišťovat, odkud peníze skutečně pocházejí. Ministr pro vědu Chris McDonald podle Times Higher Education uvedl: „Rizika nemůžeme přehlížet. Protože se stále vyvíjejí, zajišťujeme, aby měl sektor k dispozici potřebné rady a podporu.“ Pro akademiky, kteří s institutem spolupracovali, je tedy prvním krokem obrátit se na vedení vlastní univerzity. To má od ministra výslovnou výzvu, aby jim s ukončením vazeb pomohlo.

První samostatné varování

Podle televize ITV jde o první samostatné varování tohoto druhu z dílny britských bezpečnostních služeb. Liší se tak od dřívějších společných upozornění se spojenci ze zpravodajské aliance Pět očí.

Není to ale první případ, kdy MI5 veřejně upozornila na čínské pokusy o získávání informací. V listopadu 2025 varovala poslance, členy Sněmovny lordů a parlamentní zaměstnance, že čínští zpravodajci se je snaží oslovit přes falešné personální agentury a profesní sociální sítě. Podle serveru The Register MI5 tehdy identifikovala dva konkrétní profily, které se vydávaly za náboráře. Čína podle britské kontrarozvědky uplatňuje „nízký práh pro to, jaké informace považuje za cenné“. Sbírá jednotlivé kousky a skládá z nich větší obraz. Vláda tehdy zároveň oznámila investici 170 milionů liber do vlastních šifrovaných technologií a dokončení odstraňování čínských sledovacích zařízení z citlivých vládních objektů.

Peking obvinění odmítá

Čínské velvyslanectví v Londýně označilo obvinění za „zcela vymyšlená“ a za „zlovolnou pomluvu“. Podrobněji se k nim nevyjádřilo.

Spor přichází v citlivé době. Britská vláda se v posledních letech snaží vztahy s Pekingem zlepšit, a Londýn například schválil stavbu nového čínského velvyslanectví, které bude největší v Evropě. Zároveň ale britské zpravodajské služby stále častěji veřejně upozorňují na čínské aktivity. Šéf MI5 Ken McCallum už dříve uvedl, že čínští státní aktéři představují pro Británii bezpečnostní hrozbu každý den.

Dilema otevřené vědy

Případ ukazuje dilema, se kterým se potýkají univerzity po celém světě. Věda stojí na otevřenosti a mezinárodní spolupráci. Výzkumníci si vyměňují data, publikují výsledky a spolupracují napříč hranicemi. Stejná otevřenost ale nabízí prostor pro státy, které chtějí získat technologie, aniž by za ně musely zaplatit vlastním výzkumem.

Britské univerzity jsou navíc ve složité finanční situaci a zahraniční peníze pro ně představují důležitý zdroj příjmů. Grant od zahraničního institutu tak může snadno projít bez podrobného prověření. Výzkumník, který shání peníze na svůj tým, nemusí mít důvod zkoumat, kdo stojí za institutem s nenápadným názvem, pokud mu nabídka dává smysl a nic na ní nevypadá podezřele. Obory jako umělá inteligence nebo kybernetická bezpečnost jsou přitom přesně ty, kde se hranice mezi civilním a vojenským či zpravodajským využitím stírá nejvíc.

Pro akademiky z toho plyne jednoduché ponaučení, které ale v praxi není snadné dodržet. Před přijetím zahraničních peněz je potřeba zjistit, kdo za nimi skutečně stojí. A to i v případě, že partner vypadá jako obyčejný výzkumný ústav s nevinným názvem.