Americká Národní akademie pro vědu, techniku a medicínu zveřejnila cíle, ke kterým by se astronomové měli upínat v příštích deseti letech. Mezi nejvýznamnější úkoly tato prestižní instituce zařadila hledání obyvatelných planet podobných Zemi.

Objev takové planety, anebo takových planet, by změnil náš svět.

Až budou dokonalejší teleskopy…

Dvacetičlenný panel akademiků vyhlašuje strategické cíle pro každou dekádu. V letošním dokumentu, pojmenovaném Astro 2020 a publikovaném na webu akademie, označuje za prioritu pátrání po exoplanetách (planetách obíhajících hvězdy v jiných solárních systémech), které se nacházejí v „pásmu života“. To je taková vzdálenost od hvězdy, která umožňuje existenci tekuté vody na povrchu planety.

Astro 2020 je veledůležitý dokument. Výběr vědeckých cílů při zkoumání vesmíru, který akademie provádí, bere NASA vážně a přizpůsobuje mu své dlouhodobé investice a projekty. 

Planety podobné Zemi astronomové hledají už nyní a několik jich objevili. Například Trappist-1e, Trappist-1f, Trappist-1g, Kepler-186f či Kepler 442b. První tři se nacházejí v souhvězdí Vodnáře v poměrně blízkém sousedství Slunce, další dvě u hvězdy Kepler-90 podobné Slunci v souhvězdí Draka.

K tomu, abychom tyto planety mohli označit za obyvatelné, musíme zjistit, že mají atmosféru, že je na nich je kyslík a voda, nikoli jen to, že tam mohou být.

Takovému detailnímu pátrání a průzkumu jsou však nutné vyspělejší teleskopy. Americká vesmírná agentura NASA už na takovém zařízení pracuje. Má být připraveno ke startu na oběžnou dráhu Země za dvacet let.

Už zhruba za měsíc má však odstartovat dlouho vyhlížený Webbův vesmírný teleskop, který může na exoplanety poskytnout lepší pohled. Díky tomu, že Webbův teleskop sleduje vesmír v infračerveném záření, bude schopný lépe prozkoumat složení atmosféry řady známých blízkých exoplanet. Rovněž by měl být schopen odhalit exoplanety nové, které astronomům dosud unikaly.

… a komu tím prospějete, astronome?

K čemu nám ale případný objev obyvatelných exoplanet bude? V první řadě nám detailnější pozorování jiného světa, k němuž budou potřebné nové observatoře, může leccos říct o naší vlastní planetě. Konečně budeme mít srovnání obyvatelných světů ve větším vzorku, než je jedna...

Neméně významný může být objev i pro hledání mimozemského života. Nemusí se hned podařit objevit jinou civilizaci – i detekce přítomnosti mikrobů nebo celé biosféry by byla něčím, na co čekáme po celé generace. Byl by to konečně důkaz, že Země není ojedinělou anomálií.

Při velikosti vesmíru a množství hvězd v něm lze tušit, že život existuje zřejmě i jinde – ale momentálně to je pouze hypotéza. Přesvědčivě a vědecky prokazatelně jsme zatím život mimo Zemi nenašli.

To, jestli se nám podaří objevit život (alespoň ve formě mikrobů) na každé druhé nebo jen každé milionté známé planetě, nám tak řekne víc o jeho odolnosti.

A nakonec by se také objevila možnost využít dvojče Země pro naše vlastní přežití. Ačkoliv kolonizační mise k jakékoli exoplanetě je teď čirou fantazií a nejspíš ještě pár století jí zůstane, objev druhé Země by mohl povzbudit vědce k tomu, aby tento projekt připravovali.