Hledali ho už Egypťané i Římané. Pramen Nilu však zůstává i po tisíciletích záhadou

15. 3. 2023 – 17:50 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Hledali ho už Egypťané i Římané. Pramen Nilu však zůstává i po tisíciletích záhadou
Nil, s více než 6 650 kilometry nejdelší řeka planety, na snímku ze stanice ISS. | zdroj: Profimedia

Kde pramení nejdelší řeka světa?

Ačkoli to může znít jako jednoduchá otázka, původ řeky, která se vine jako had severovýchodní Afrikou v délce více než 6 650 kilometrů, lidem vrtá hlavou už tisíce let. Ani dnes, v době satelitů a geofyzikálního know-how, není romantická hádanka o původu Nilu tak jednoduchá, jak byste se mohli domnívat, upozorňuje magazín IFL Science.

Neuspěl faraon ani císař

Staří Římané měli úsloví „Nili caput quaerere“, tedy „hledat hlavu Nilu“. Používalo se k popisu pošetilé snahy dosáhnout nedosažitelné nebo nemožné.

Najít pramen Nilu, nejdelší řeky planety (některé zdroje tvrdí, že nejdelší je Amazonka), se Římané pokusili v letech 60 až 61 našeho letopočtu za císaře Nera. S pomocí etiopských průvodců se expedice vojáků císařovy osobní stráže vydala přes Afriku podél Nilu do neznáma.

Není jasné, kde své pátrání ukončila, ačkoli se píše, že dosáhla významné vodní plochy, kterou členové výpravy pokládali za pramen. Někteří historici předpokládají, že to byla rokle poblíž Džuby v dnešním Jižním Súdánu, zatímco jiní se domnívají, že došli dál, až na jih Ugandy, do okolí Murchisonových vodopádů.

Ať tak či onak, záhadu nevyřešili, stejně jako staří Egypťané, kteří se o to pokoušeli už před nimi. Měli k tomu pádný důvod – Nil jejich civilizaci sloužil jako dopravní tepna, zdroj pitné vody a vyživoval pole.

Egyptologové mají za to, že ve třetím století před naším letopočtem výprava nařízená faraonem Ptolemaiem II. Filadelfem vystopovala Nil až k současnému Chartúmu, tedy k Modrému Nilu.

Příliš jednoduché vysvětlení

Dnes se shodujeme na tom, že Nil má dvě zdrojnice: Modrý Nil a Bílý Nil. Bílý Nil je považován za horní tok a základní proud samotného Nilu. Modrý Nil je však zdrojem většiny vody. Obě řeky se setkávají v súdánském hlavním městě Chartúmu a poté pokračují na sever do Egypta.

Modrý Nil začíná na východě v etiopském jezeře Tana, zatímco Bílý Nil se objevuje v okolí Viktoriina jezera a vyúsťuje v ugandském městě Jinja.

Proto také bývá Viktoriino jezero, rozlohou největší jezero v Africe, často označováno za zdroj Nilu. K takovému objevu dospěl v roce 1862 britský cestovatel John Hanning Speke.

„Viděl jsem, že starý Otec Nil pramení nepochybně z Viktoriina jezera a toto jezero, jak jsem předpovídal, je velikým pramenem té svaté řeky,“ píše Speke ve svých memoárech.

Takové vysvětlení je však příliš jednoduché, protože Viktoriino jezero je nádrží napájenou jinými řekami. Upozornil na to kanadsko-anglický badatel sir Christopher Ondaatje.

V roce 2016 se tento dobrodruh vydal na expedici po Africe a po pramenu Nilu pátral. Zjistil, že vody Viktoriina jezera se vlévají do Albertova jezera. Bílý Nil však nevytéká přímo z Albertova jezera, ale z řek Kagera a Semliki, které pramení v pohoří Ruwenzori v Demokratické republice Kongo.

„Pohoří Ruwenzory je stejně důležitým zdrojem nilské vody jako Viktoriino jezero," upozorňuje Ondaatje.

Kdo to rozsekne?

IFL Science píše, že staří Římané měli pravdu, když označovali hledání pramenu Nilu za nemožné. Také naše poznatky naznačují, že řeka nemá jediný pramen a je napájena složitým a stěží rozpletitelným systémem řek a jezer.

Ačkoli panuje romantická představa, že pramen každé řeky se dá přesně určit a ukázat na mapě, realita není zdaleka tak jednoduchá. Důkazem je právě Nil.

Zdroje:

Nejnovější články