Horko v Evropě zabíjí tisíce lidí. Krize přitom teprve začíná
7. 7. 2026 – 17:00 | Příroda | Radek Chlup |Diskuze:
Tichý zabiják – tohle označení horka je opravdu výstižné. Červnová vlna veder si vyžádala stovky životů. Vysoké teploty byly zaznamenány po celém světě, od New Yorku po Antarktidu. Rekordy v Evropě a Velké Británii nastínily klima budoucnosti na starém kontinentě.
Takzvaná tepelná kupole, oblast vysokého tlaku zadržující teplo, začátkem července uolnila Evropu. Zatímco starý kontinent vyhlíží další extrémy, Severní a Jižní Ameriku, Jižní Asii a Afriku sužuje vlna veder.
Oběti jsou nevyhnutelné. Stačí se podívat na červnové údaje ze Španělska a Francie, kde v souvislosti s horkem zemřelo dohromady více než 2 000 lidí. Teploty v některých oblastech překonávaly i 40 stupňů Celsia.
Nová realita
Bude tepleji a tepleji. Naznačují to i nedávné rekordy. Poslední vlna veder byla jen ochutnávkou toho, co nás v budoucnu čeká. Evropa se přitom otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa.
„Klimatické změny způsobené člověkem zvýšily pravděpodobnost a intenzitu podobných událostí,“ připomněl Stephen Belcher, hlavní vědecký pracovník britského Met Office.
El Niño nám zavaří
Oteplující jev El Niño se přitom pomalu hlásí o slovo. A tentokrát je pravděpodobné, že se intenzitou zapíše do dějin. Světová meteorologická organizace (WMO) odhaduje, že se El Niño objeví mezi červnem a srpnem na 80 procent. Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres vyzval svět, aby se připravil na dlouhotrvající sucha a extrémní srážky.
Dopady totiž budou nerovnoměrné. Jižní Afrika, Střední Amerika a jižní Pacifik mohou očekávat sušší a teplejší podmínky, zatímco východní Asie a Mexický záliv zase vydatnější srážky. Česko ovlivňí El Niño nepřímo.