Jak by vypadali dinosauři, kdyby nevyhynuli?

29. 11. 2022 – 23:59 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Jak by vypadali dinosauři, kdyby nevyhynuli?
Tyranosauři v městské džungli. Tito predátoři žili na konci éry dinosaurů. | zdroj: Profimedia

Jak by se vyvíjeli dinosauři, kdyby jejich nadvládu na Zemi neukončilo zbloudilé vesmírné těleso? Evoluční biolog odpovídá na otázku, zda by mohli projít evolucí, která by jim umožnila vytvořit civilizaci.

Byl to jeden z klíčových okamžiků vývoje života na Zemi, bez kterého by naše civilizace patrně nevznikla. Před 66 miliony let, za vlády dinosaurů, udeřilo na planetu silou 10 miliard atomových bomb svržených na Hirošimu zbloudilé vesmírné těleso a změnilo běh evoluce.

Obloha potemněla. Rostliny přestaly měnit energii fotosyntézou, hynuly. A hynula i zvířata, který se jimi živila. Potravní řetězec se hroutil.

Zmizelo víc než 90 procent druhů. A když se prach usadil, na Zemi už nebyli žádní nelétající dinosauři.

Právě tato katastrofická událost umožnila lidskou evoluci. Savci, kteří přežili, dostali prostor, aby se rozmnožili. Mezi nimi byli také protoprimáti, ze kterých se vyvinuli lidé.

Co kdyby nás ale vesmírná skála minula a dinosauři přežili? Dokážete si představit, že by se dinosauři vyvinuli tak, aby založili civilizaci?

Že to vypadá jako béčkové sci-fi?

Dinosaurus z 20. století

V osmdesátých letech formuloval kanadský paleontolog Dale Russell myšlenkový experiment. V něm se z masožravého bipedního dinosaura druhu troodon, který se pohyboval po dvou končetinách, vyvinul inteligentní tvor s velkým mozkem.

profimedia-0283355399 troodon Dinosaurus druhu troodon. | zdroj: Profimedia

Russell navázal spolupráci s výtvarníkem Ronem Séguinem, který podle jeho instrukcí vytvořil model dinosauroida. V současnosti je vystavený v Dinosauřím muzeu v anglickém městě Dorchesteru.

Tento tvor vypadá jako humanoidní bytost. Vykazuje dinosauří rysy, ale chodí vzpřímeně, má tříprsté ruce s protilehlými palci a dokáže používat nástroje.

Hypotetická bytost, která leckomu může připadat jako mimozemšťan, dostala název dinosauroid.

Mohli by se nám podobat?

Je ale reálné, aby dinosauři prošli „sapientací“ a podobali se Homo sapiens? Nad tím se v zamýšlí v magazínu The Conversation anglický paleontolog a evoluční biolog Nicholas Longrich.

Dinosauroid_Dorchester_Museum Model dinosauroida podle Dalea Russella, který je vystaven v Dinosauřím muzeu v Dorchesteru na jihu Anglie. | zdroj: Profimedia

„Není to nemožné, ale je to vysoce nepravděpodobné?“ píše Longrich a upozorňuje: „Biologie těchto zvířat značně omezovala jejich evoluci.“

Dinosauři se objevili na počátku svrchního triasu před 250 až 235 miliony let, a kromě jejich jedné větve – ptáků – vyhynuli před 66 miliony let na konci křídy.

Evoluční potenciál dinosaurů umožnil růst jejich těl do obřích rozměrů. Dosahovali hmotnosti desítek tun a na délku měřili až 40 metrů, což je srovnatelné se třemi autobusy. Zem se pod nimi třásla, stejně jako mnoho malých savců.

Tito plazi se stali největšími suchozemskými obyvateli planety. Během více než sto milionů let se z nich vyvinuli jak gigantičtí býložraví sauropodi, tak vrcholoví masožraví predátoři, jakým byl například mohutný terapod Tyrannosaurus rex.

Dinosauří těla rychle rostla, mozky však vůči němu zůstávaly malé. Mozek obludného T. rexe vážil na konci křídy pouhých 400 gramů a mozek velociraptora jen 15 gramů. Jen si to srovnejte – průměrný lidský mozek váží 1,3 kilogramu,“ píše biolog Longrich.

Jistě, u mozku záleží nejen na velikosti, ale také na vnitřním uspořádáni, zejména na hustotě neuronů Zmíněný rozdíl je však propastný.

Na konci své existence vykazovali dinosauři určitý stupeň sociální spolupráce. Začali žít ve stádech. Projevovali také jistou vynalézavosti v loveckých technikách a v hnízdění. Stále se z nich však vyvíjeli obří býložravci a masožravci s malým mozkem.

Brain_Mass_Longrich Velikost mozku versus tělesná hmotnost u dinosaurů, savců a ptáků. | zdroj: kredit-Nick Longrich

Když tedy dinosauři za 170 milionů let své existence nijak výrazně nepokročili směrem k inteligentním bytostem, proč by se to mělo přihodit v dalších 66 milionech let? ptá se Longrich.

Změna z říše snů

V celé dlouhé historii dinosaurů nenajdeme nic, co by naznačovalo, nějaký zlom v jejich evoluci. Nic neukazuje na to, že kdyby Zemi nezasáhl asteroid, tak by se vyvinuli v inteligentní tvory, kteří přemýšlejí o vesmíru, vyrábějí jaderné zbraně a chytré telefony,“ zdůrazňuje v The Conversation biolog Nicholas Longrich.

Dnešní dinosauři by se podle něj příliš nelišili od tvorů, jejichž fosilie dnes nalézáme. Určitě by nestavěli města, anebo vesmírné lodě.

Někteří z potomků dinosaurů – vrány nebo papoušci – mají poměrně složité mozky. Umí používat nástroje,“ upozorňuje vědec, „ale jsou to savci jako lidoopi a delfíni, u nichž se vyvinuly dokonalejší mozky.“

Na vrcholu živočišných druhů dnes stanuli lidé. Mozky, nástroje, jazyk a sociální skupiny z nich udělaly dominantní druh planety. Žije na ní osm miliard Homo sapiens. Podle hmotnosti jsou lidé větší masou než všechna volně žijící zvířata.

Kdyby však před 66 miliony let nezasáhl Zemi asteroid, nebo kometa, patrně by planetě dál vládli býložraví veleobři s dlouhými krky a mohutní predátoři podobní tyranosaurům. Savci by nejspíš nedostali příležitost k tomu, aby se prosadili.

Zdroje:

Nejnovější články