Vnitřní jádro Země leží více než pět tisíc kilometrů pod povrchem a je obklopeno pláštěm a polotekutým vnějším jádrem.

Přestože je pro přímý výzkum nedostupné, vědci o něm dokážou získávat překvapivě detailní informace díky seismickým vlnám, které vznikají při silných zemětřeseních. Tyto vlny procházejí celou planetou a jejich chování se mění podle materiálu, kterým procházejí. Právě drobné rozdíly v jejich rychlosti a směru prozrazují, co se v hlubinách Země odehrává.

Výzkumný tým se zaměřil na takzvanou seismickou anizotropii, tedy jev, kdy se vlny šíří různě rychle podle směru. Laboratorní experimenty simulující extrémní tlak a teplotu vnitřního jádra ukázaly, že klíčovou roli hraje složení železa, konkrétně příměsi lehkých prvků, jako je křemík a uhlík. Právě jejich nerovnoměrné rozložení by mohlo vysvětlovat, proč se jádro chová jinak v různých hloubkách.

Jádro složené ze slupek

Podle vědců má centrální část vnitřního jádra zřejmě odlišné složení než jeho vnější vrstvy. Směrem od středu se zvyšuje obsah lehkých prvků, což mění strukturu materiálu i způsob, jakým jím procházejí seismické vlny. Výsledkem je obraz jádra složeného z několika „slupek“, které vznikaly postupně během dlouhé historie planety.

Tento objev pomáhá lépe pochopit nejen samotné nitro Země, ale i procesy, které ovlivňují její magnetické pole, vývoj i chování celé planety. Ukazuje také, že i na místech, která jsou lidskému oku navždy skrytá, se skrývá složitost a dynamika, kterou teprve začínáme odhalovat.