Japonští vědci vyrobili umělou krev, hodí se pro každou krevní skupinu

Za projektem stojí tým vedený profesorem Hiromi Sakaiem z Narské lékařské univerzity v Japonsku. Podle popisu serveru Tokyo Weekender vědci vyrábějí umělou krev tak, že z expirovaných dárcovských krevních konzerv extrahují hemoglobin, tedy bílkovinu obsahující železo, která v červených krvinkách zajišťuje přenos kyslíku. Tento hemoglobin poté zapouzdří do ochranné lipidové membrány, čímž vznikají takzvané hemoglobinové vezikuly, umělé částice schopné přenášet kyslík podobně jako skutečné červené krvinky.

Klíčovou výhodou tohoto přístupu je podle serveru My Modern Met skutečnost, že tyto uměle vytvořené buňky neobsahují žádné povrchové znaky určující krevní skupinu, díky čemuž je lze podat naprosto komukoli bez nutnosti předchozího testování kompatibility, takzvané křížové zkoušky. To by mohlo výrazně ulevit současné závislosti na krvi skupiny O negativní, označované jako univerzální dárcovská krev, jejíž zásoby jsou dlouhodobě nedostatečné vzhledem k poptávce v pohotovostních situacích.

Druhou zásadní výhodou je trvanlivost. Zatímco běžná darovaná krev musí být nepřetržitě chlazena a použitelná zůstává jen zhruba 42 dní, umělá krev vydrží podle serveru Newsweek až dva roky při pokojové teplotě a až pět let v chlazeném stavu. Tento rozdíl by mohl zásadně změnit logistiku zásobování krví v odlehlých oblastech, při katastrofách nebo ve vojenské medicíně, kde běžné krevní konzervy kvůli krátké trvanlivosti a nárokům na chlazení často nelze včas dopravit tam, kde jsou potřeba.

Vývoj se z laboratorního stadia posunul k testování na lidech. Podle informací agentury Kjodo, které cituje Newsweek, tým v březnu 2025 podal umělou krev v dávkách od sto do čtyř set mililitrů šestnácti zdravým dospělým dobrovolníkům. Cílem této první fáze bylo primárně ověřit bezpečnost, tedy zda podání nevyvolá závažné vedlejší účinky, než výzkumníci přistoupí k dalším fázím zkoumajícím účinnost léčby. Server Unica Radio potvrzuje, že projekt v současnosti prochází klinickým testováním na lidech a že podle vyjádření samotných výzkumníků by se výsledný produkt mohl při příznivém průběhu ve větším měřítku využívat kolem roku 2030.

Sakaiova laboratoř podle informací serveru Newsweek na svých webových stránkách uvádí, že umělá krev by měla řešit hned několik dlouhodobých problémů spojených s tradičními krevními transfuzemi, konkrétně riziko přenosu infekce, neshodu krevních skupin, imunitní reakce a nedostatečnou trvanlivost, která komplikuje vytváření zásob pro případ náhlé pohotovosti. Podle serveru MedEdge MEA je tento vývoj v Japonsku obzvlášť naléhavý kvůli demografické situaci země, stárnoucí a zmenšující se populace totiž dlouhodobě znamená úbytek potenciálních dárců krve, zatímco potřeba transfuzí zůstává stabilní nebo roste.

Problém, na který se projekt snaží reagovat, má přitom výrazně globální rozměr. Podle údajů Světové zdravotnické organizace citovaných serverem Newsweek se ročně po celém světě vybere přes 118 milionů odběrů krve, přičemž 40 procent z nich pochází z vysokopříjmových zemí, ve kterých ovšem žije jen 16 procent světové populace. Tato nerovnováha znamená, že velká část lidí na světě má výrazně omezený přístup k transfuzní léčbě, což je problém, který by dostupnější a snadněji skladovatelná umělá krev mohla alespoň částečně zmírnit.

Server Nexstar Media připomíná, že dosavadní testování na malé skupině dobrovolníků neprokázalo žádné závažné vedlejší účinky, což je pro tým z Narské univerzity povzbuzením k pokračování v dalších fázích klinických studií. Zároveň je ale potřeba zdůraznit, že jde teprve o rané stadium testování na lidech, se vzorkem šestnácti dobrovolníků, a definitivní odpověď na otázku dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti přinesou až rozsáhlejší studie v následujících letech. Japonsko navíc není jedinou zemí zkoumající podobný koncept, obdobné experimenty s umělou krví v posledních letech probíhaly i ve Spojených státech a ve Velké Británii, což naznačuje, že řešení chronického nedostatku dárcovské krve je téma, kterému se v současnosti věnuje více výzkumných týmů napříč světem paralelně.