Kapičky ze záchodu se vznášejí ve vzduchu déle, než byste čekali
10. 9. 2026 – 9:09 | Technologie | Miroslav Krajča |Diskuze:
Obyčejné spláchnutí vytváří ve vzduchu chaotický, turbulentní oblak drobných kapiček, který dokáže vystoupat až do výšky lidského obličeje a ve vzduchu se udržet desítky vteřin. Nový systematický přehled dvaadvaceti studií teď shrnuje, co přesně se při splachování děje a nakolik dokáže zavřené víko riziko snížit.
Fyzikální podstata jevu je poměrně dramatická. Samotné spláchnutí vytváří silný chaotický proud vzduchu a vody s rychlostí přesahující dva metry za sekundu, který kapičky vynáší vzhůru. Podle experimentální studie zveřejněné v databázi PMC dosahuje tento vzduchový oblak výšky přes 1,3 metru už během sedmi a půl vteřiny od spláchnutí a jeho pohyb je natolik chaotický a turbulentní, že se jednotlivé pokusy od sebe výrazně liší, přestože celkový charakter šíření zůstává konzistentní.
Konkrétní čísla, o kterých se v souvislosti se splachováním nejčastěji mluví, potvrzuje i starší měření provedené přímo ve veřejných toaletách. Podle analýzy publikované na serveru arXiv generují záchody i pisoáry velké množství kapiček menších než tři mikrometry, tedy dost malých na to, aby zůstaly vznášet se ve vzduchu a mohly být vdechnuty, přičemž tyto částice byly detekovány ve výšce až 1,52 metru po dobu dvaceti vteřin i déle od spuštění splachování. Taková výška odpovídá zhruba dýchací zóně stojícího dospělého člověka.
Odkud se mikroorganismy v těchto kapičkách berou, vysvětlila Adiyani přímo. Podle její citace mohou mikroby pocházet jak ze znečištění samotné mísy během používání, tak přímo z vody použité ke splachování, a čím víc mikrobů se v míse nachází, tím víc bioaerosolu se při spláchnutí uvolní, takže větší splachovací objem obecně vede k většímu množství vzniklého aerosolu.
Nejde přitom o čistě teoretické riziko. Podle zpravodajského portálu Time.news dokážou tyto bioaerosoly přenášet patogeny včetně bakterie legionely, viru chřipky nebo norovirů, a podle encyklopedického hesla věnovaného tomuto jevu existují důkazy i o možném šíření norovirů a koronaviru SARS právě prostřednictvím záchodového aerosolu.
Otázka, jestli pomůže zavřít víko před spláchnutím, dostala v novém přehledu jen částečně uspokojivou odpověď. Podle serveru Phys.org naznačují jednotlivé studie, že zavřené víko dokáže změnit směr šíření aerosolu, kapičky ale i tak unikají skulinami mezi víkem a mísou, místo aby vystřelily rovnou vzhůru. Podobný závěr potvrzuje i starší studie citovaná na Wikipedii, podle které i při zavřeném víku unikaly aerosolizované virové částice ven skulinami a způsobovaly křížovou kontaminaci vzduchu i povrchů v koupelně.
I tak ale sama Adiyani doporučuje víko zavírat. Podle citace na portálu Miragenews na základě dostupných důkazů doporučuje zavírat víko záchodu před splachováním, pokud je k dispozici, jako preventivní opatření ke snížení možné expozice vdechováním, i s vědomím, že to úplně nezabrání únik aerosolů. Jako doplňkové opatření tým doporučuje i dostatečné větrání koupelny, které pomáhá rozptýlit a odvést vznášející se částice pryč z prostoru.
Nová práce sama o sobě nepřináší jediný nový experiment, ale poprvé systematicky shrnuje výsledky dvaadvaceti dřívějších studií do jednoho přehledného obrazu. Fyzika, kterou popisuje, ale není žádnou novinkou, jednotlivá měření na komerčních i veřejných záchodech už roky nezávisle potvrzují stejný vzorec: turbulentní proud vzduchu, kapičky menší než tři mikrometry, výška dosahující dýchací zóny, a přetrvávání ve vzduchu desítky vteřin po spláchnutí.
