Káva před tréninkem funguje. Věda nyní ví přesně o kolik, pro koho a proč záleží na dávce
8. 6. 2026 – 12:13 | Člověk | Miroslav Krajča |Diskuze:
Kofein je nejrozšířenějším ergogenním prostředkem na světě. Nové metaanalýzy a randomizované studie z let 2025 a 2026 přinesly nejkomplexnější obraz toho, jak přesně kofein ovlivňuje silový výkon, rychlost pohybu a svalovou vytrvalost – a kde jsou jeho limity.
Šálek kávy před tréninkem patří k rituálům, které miliony lidí praktikují intuitivně. Věda za tímto rituálem existuje již desítky let a konzistentně potvrzuje ergogenní efekt kofeinu při aerobním i silovém výkonu. Ale přesná čísla – jak velká dávka, pro koho, při jakém typu výkonu a jak moc – byla dlouho rozptýlená v desítkách malých studií s různou metodologií. Série nových přehledových prací z let 2025 a 2026 tento obraz výrazně zpřesnila.
Síla: 3 mg/kg jako výchozí bod, 6 mg/kg jako efektivní strop
Nejpraktičtějším výsledkem pro silové sportovce je dávkové doporučení. Metaanalýza z ResearchGate hodnotící akutní efekty kofeinu na maximální sílu a navazující studie z roku 2025 shodně potvrzují, že akutní dávka 3 až 6 mg kofeinu na kilogram tělesné hmotnosti signifikantně zlepšuje výkon v 1RM testech – tedy testech maximální síly pro jeden opakování. Při dávce 3 mg/kg zlepšení bench pressu dosahuje přibližně tří procent. Při 6 mg/kg zlepšení stoupá na přibližně pět až šest procent. Nad 6 mg/kg přidaný benefit je minimální, ale nežádoucí vedlejší účinky – třes rukou, úzkost, přehřívání, tachykardie – se zvyšují výrazněji.
V praxi to pro osmdesátikilového sportovce znamená přibližně 240 mg kofeinu jako výchozí dávku a 480 mg jako horní hranici efektivní ergogenní dávky. Standardní šálek espressa obsahuje 60 až 80 mg, silná americano 150 až 200 mg. Energetické drinky a pre-workout suplementy se pohybují od 150 do 300 mg na porci.
Výkon v pohybové rychlosti a výkon
Metaanalýza z Frontiers in Nutrition z října 2025, zahrnující 12 studií a 230 účastníků, se zaměřila specificky na pohybovou rychlost a výkon při silovém tréninku. Kofein signifikantně zlepšil průměrnou rychlost pohybu (SMD = 0,42) a průměrný výkon (SMD = 0,21). Efekt byl větší u mužů než u žen a výrazně větší u jedinců s habituální spotřebou kofeinu nižší než 3 mg/kg denně – tedy u těch, kteří kofein konzumují méně nebo abstinují.
Toto zjištění je klíčové pro praxi: pravidelní konzumenti kávy mají snížený ergogenní efekt kofeinu při silovém výkonu. Dvoutýdenní abstinence od kofeinu před závodem nebo klíčovým tréninkem může výrazně zvýšit jeho akutní efektivitu. Je to intervence, která nevyžaduje žádnou investici – jen disciplínu.
Pohlavní rozdíl: ženy a silová vytrvalost
Studie z Nutrients z února 2026 přinesla výsledky důležité pro porozumění pohlavní specifičnosti kofeinu při silovém tréninku. U mužů kofein zvýšil jak maximální sílu, tak svalovou vytrvalost (počet opakování na daném procentu 1RM). U žen habituovaných na kofein byl efekt na svalovou vytrvalost minimální – tedy schopnost dělat více sérií nebo více opakování se kofeinem signifikantně nezlepšila, zatímco maximální síla zůstala kofein-responzivní.
Biologický mechanismus za tímto rozdílem není dosud plně objasněn, ale pravděpodobně zahrnuje rozdíly v adenosinových receptorech, pohlavních hormonech modulujících metabolismus kofeinu a míře habituace. Pro ženy sportovkyně, které chtějí utilizovat kofein pro výkon, to implikuje, že krátkodobá abstinence před klíčovým výkonem je ještě relevantnější než pro muže.
Denní doba a chronotyp: ráno nebo odpoledne?
Studie z European Journal of Applied Physiology z roku 2025 přišla s pozoruhodným výsledkem ohledně interakce kofeinu s denní dobou tréninku. Ranní trénink typicky dosahuje nižšího výkonu než odpolední – tělesná teplota, hormonální profil a neuromuskulární aktivace jsou ráno suboptimální. Kofein tento „time-of-day effect" kompenzoval: sportovci trénující ráno s kofeinem dosahovali výkonu srovnatelného s odpoledním tréninkem bez kofeinu. Odpolední trénink s kofeinem přinesl přídavné zlepšení nad odpolední baseline.
Praktická implikace: kofein je hodnotnějším ergogenikem pro ty, kteří trénují ráno nebo jsou nuceni trénovat v době, kdy je jejich výkon přirozeně nižší.
Načasování: 45 až 60 minut před tréninkem
Doporučení Mezinárodní společnosti sportovní výživy (ISSN) pro načasování kofeinu před výkonem zůstávají konzistentní napříč novými studiemi: optimální je příjem 45 až 60 minut před tréninkem, kdy plazmatická koncentrace kofeinu dosahuje vrcholu. Kofein má poločas 3 až 5 hodin v závislosti na genetice enzymu CYP1A2 – pomalí metabolizéři ho odbourávají pomaleji, u nich může pozdní trénink s kofeinem narušit spánek výrazněji.
Chronické užívání a růst svalů
Méně diskutovanou oblastí je, zda pravidelná suplementace kofeinem při silovém tréninku přináší větší svalové adaptace v průběhu týdnů a měsíců – tedy nikoli jen akutní výkonnostní efekt, ale dlouhodobou hypertrofii. Studie testující šestitýdenní suplementaci kofeinu při tréninku horní části těla zjistila signifikantně větší nárůst tloušťky bicepsu a tricepsu v kofeinové skupině oproti placebové skupině. Tento efekt je biologicky věrohodný: schopnost trénovat intenzivněji a s vyšší rychlostí pohybu díky kofeinu kumulativně zvyšuje mechanický stimulus na svalová vlákna, a tím i anabolickou odpověď.
Co kofein nedělá
Rovnováha vyžaduje uvést i to, co kofein v silovém tréninku nespolehlivě zlepšuje. Efekt na izokinetický svalový výkon při nízkých rychlostech pohybu je malý a statisticky nestabilní. U záteže pod 50 procent 1RM jsou výsledky smíšené. Při plné habituaci bez abstinence jsou efekty u některých sportovců klinicky zanedbatelné. Kofein nenahrazuje spánek, kalorický příjem ani progresivní přetěžování jako základ silového tréninku – je to ergogenní prostředek, nikoli záchrana špatného programu.