Americký badatel však poukazuje na zvláštní opotřebení povrchu podél stěn ve Velké galerii a Stoupající chodbě. Tvrdí, že právě sem Egypťané umístili rampy a protizávaží, a že stopy na zdech jsou výsledkem klouzavého pohybu. 

Malá žulová předsíň, podle expertů pravděpodobně past s padací mříží proti vykradačům hrobů, mohla podle něj sloužit jako opěrný bod kladkového systému s řadou ozubených kol, jež umožňovala nastavení výšky zvedací soupravy. Jakmile dělníci stavbu dokončili, místnost zapečetili. 

Vědci jsou skeptičtí 

Všeobecně se věří, že Egypťané stavěli pyramidy postupným vrstvením bloků pomocí ramp, přestože archeologové nevylučovali i sofistikovanější metody. Nový výzkum to popírá. Scheuring tvrdí, že systém kladek s protizávažím by umožnil právě tak zběsilé tempo. 

Vědci jsou skeptičtí. Důkazy o takové technologii neexistují. V místě stavby pyramidy se nenašly žádné přírodní materiály, jako jsou dřevěné nástroje a provazy. 

Také není jasné, jak by kladkový systém mohl fungovat ve stísněných vnitřních prostorách, kde navíc probíhaly i jiné práce.