Když tělo útočí samo na sebe. Vědci možná rozluštili záhadu long covidu
2. 6. 2026 – 17:30 | Člověk | Radek Chlup |Diskuze:
Takzvaný dlouhý covid (long covid, postcovidový syndrom) mate vědce od vypuknutí pandemie v roce 2020. Od té doby se snaží zjistit, proč se u skupiny lidí, kteří nákazu prodělali, některé příznaky dál rozvíjejí. Nová studie zjistila, že v tom může hrát roli autoimunitní reakce.
Vědci získali v části případů silné důkazy o útoku imunitního systému na buňky těla pacienta s long covidem. Studie uvádí, že postcovidový syndrom se překrývá s autoimunitními onemocněními, i když se žádnému známému nepodobá.
„To je významné zjištění, ale neznamená to, že neexistují i jiné příčiny,“ sdělila spoluautorka výzkumu Akiko Iwasakiová. „Naše studie nevysvětluje celý scénář dlouhého covidu. Toto je jedna z možných příčin, pravděpodobně jich bude více.“
Vzpoura imunitního systému
Autoimunitní reakce je stav, kdy imunitní systém nedokáže odlišit vlastní tkáně od cizorodých látek. Protilátkami proto začne napadat vlastní zdravé buňky, orgány či klouby, což vede k jejich poškození.
Vědci analyzovali vzorky krve od lidí s long covidem, zdravých lidí a vyléčených osob, které dlouhý covid neprodělaly. Odborníci purifikovali protilátky dobrovolníků a vystavili je lidským i myším tkáním. Protilátky účastníků s long covidem silněji reagovaly na určité oblasti mozku a nervové tkáně v porovnání s protilátkami z kontrolních skupin.
Otestováno na myších
Vědci aplikovali protilátky od pacientů s long covidem do zdravých myší. U hlodavců se vyvinuly zvýšená citlivost na bolest, únava, zhoršená motorická stabilita a poškození malých nervových vláken.
Experti vzorky porovnali s 21 tisíci lidskými proteiny, aby identifikovali cíle, na které protilátky míří. Zjistili, že mnoho cílů souvisí s neurony, nervovou komunikací, zánětem a hormonální signalizací.
Jelikož zatím neexistuje léčba dlouhého covidu, autoři práce chtějí pokračovat v hledání účinných postupů.