Mapování podzemní krajiny nejen Antarktidy se spoléhá na pozemní a letecké mise s využitím radaru. Neúrodná krajina však bývá neuvěřitelně rozlehlá a jednotlivé mise probíhají ve vzájemné vzdálenosti desítek kilometrů a více. Vědci tedy nemají úplný obraz o tom, co se skrývá pod jejich nohama, a mohou jen hádat.

Nová studie však přišla s alternativou. Zkombinovala optické snímky, radarová data ze satelitů a modely toku podpovrchového ledu. Odhalila tak vlnění ve skalním podloží pod ledem. 

Skrytá krajina

„Jako byste předtím měli zrnitý filmový aparát a teď máte správně zvětšený digitální obraz toho, co se skutečně děje," řekla Helen Ockendenová, vědkyně z Université Grenoble-Alpes ve Francii. 

Nová metoda v Antarktidě odhalila mnohem zajímavější podpovrchovou krajinu, než se myslelo: alpská údolí, erodované nížiny a roztáhlou síť kanálů vytvořených tekoucí vodou, táhnoucích se na vzdálenost stovek kilometrů. 

„Teď už nejsme slepí," řekl spoluautor studie Robert Bingham. „Máme opravdu dobrou představu o tom, kde je podloží poměrně drsné, kde byste to museli důkladně prozkoumat, pokud byste skutečně chtěli vidět detaily."

Jak upozornil glaciolog Duncan Young z Texaské univerzity v Austinu, metoda nepracuje dokonale. Útvary menší než několik metrů neodhalí.