Král valašských motýlů je v ohrožení. Podaří se ho zachránit?

4. 8. 2021 – 18:08 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Král valašských motýlů je v ohrožení. Podaří se ho zachránit?
Modrásek černoskvrnný, král valašských motýlů. | zdroj: Profimedia

Pokud z Valašska zmizí modrásek černoskvrnný, bude to signál, že s Matkou přírodou je zle.

„My chceme znovu motýle,“ pravil Andrej Babiš před dvěma lety v památném projevu o prospěšnosti širých lánů řepky. Stejný cíl – udržet v přírodě motýly – mají entomologové. Ti však pro něj také něco dělají.

Na Valašsku, v regionu Vsetína, v těchto dnech mapuje tým vedený tamním entomologem Lukáše Spitzera výskyt pro tuto oblast ikonického motýla – modráska černoskvrnného (Phengaris arion).

Je to kriticky ohrožený druh. Entomologové usilují o jeho záchranu.

Když přežije, přežijí i jiní

Jak napovídá jeho název, modrásek černoskvrnný má modravé zabarvení křídel. Od běžných modrásků se ale odlišuje velikostí – je to náš největší modrásek – i výraznými černými skvrnami na líci křídel.

Odborníci upozorňují, že to je klíčový druh, který ukazuje správné fungování přírody kolem nás. V minulosti býval na území Česka značně rozšířený, teď se ale nachází v nejvyšší kategorii na Červeném seznamu ohrožených živočichů.

Předchozí výzkumy ukázaly, že ochrana tohoto druhu není samoúčelná.   Správnou péčí o tohoto modráska pomůžeme i desítkám jiných druhů hmyzu a rostlin, které mají podobné nároky, a tím rovněž přírodě, zdůrazňuje na serveru Biologického centra Akademie věd Lukáč Spitzer.

Adoptované housenky

Hlavní baštou celoevropsky chráněného modráska černoskvrnného je Valašsko, zejména údolí Horního Vsacka. Tato oblast je z hlediska tohoto druhu významná i z evropského hlediska.

„Modrásek vyhledává výhřevné, k jihu či západu obrácené svahy, které jsou spásány ovcemi, případně koňmi a kravami. Nutná je také krátkostébelných ploch s mateřídouškou a bohatou nabídkou nektaru.,“ říká Spitzer.

Zásadní jsou však pro tohoto motýla mravenci.

„Jsou to červení žahaví mravenci z rodu Myrmica, kteří nechtěně sehrají roli adoptivních rodičů motýlů. Mravenčí dělnice si přinášejí vylíhlé housenky, které jim díky speciálnímu sekretu voní, do mraveniště. Tam je potom ochraňují a živí. Housenky se jim odvděčují tím, že žerou jejich vlastní larvy. Mravenci na ně začnou útočit až po jejich přeměně na motýly. To už ale v drtivé většině případů jim stačí čerství motýli odletět,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Spitzer.

Klíčová je krajina

Valašsko zůstává pro modráska nejoblíbenějším místem k životu. Jeho nejpočetnější populace žije na Halenkově, v Novém Hrozenkově a jižních svazích města Karolinka. Na druhou stranu modráska už stěží uvidíte v obcích Janová, Ústí u Vsetína či Hovězí. 

„Důvod je jednoduchý – z krajiny zmizela malá stáda ovcí,“ upozorňuje Spitzer. „Zhoršil se i stav mnoha sledovaných míst. „Většinou se proměnily ve vzrostlý les nebo křoví,“ doplňuje. 

Mapování výskytu ikonického modráska na Valašsku bude probíhat do poloviny srpna, kdy končí jeho doba letu. Pomoci při něm mohou i zájemci z řad veřejnosti.

„Pokud znáte nějakou lokalitu modráska černoskvrnného, neváhejte a kontaktujte nás na e-mailu Valašského muzea. Pomozte nám ho udržet v naší krajině, je to pro okolní přírodu, a tedy i nás nesmírně důležitý živočich,“ vyzývá Spitzer.

Zdroje:
Biologické centrum AV

Nejnovější články