Laserová metoda detekce odhalila 60 tisíc neznámých ruin Mayů

9. 2. 2018 – 16:27 | Technologie | Ladislav Loukota | Diskuze:

Laserová metoda detekce odhalila 60 tisíc neznámých ruin Mayů
Laserové mapování odhalilo obří Mayské sídliště | zdroj: Profimedia

Pojem "archeologický objev století" dnes éterem létá snad až příliš často – v případě odhalení desítek tisíc potenciálních nalezišť mayské říše lze však těžko uvažovat nad jiným pojmem. Díky proniknutí skrze koruny stromu s pomocí laserového mapování se výzkumníkům v Guatemale nabídl pohled na dávné město Mayské říše, který doposud nebyl možný.

Domy, paláce, zdi i ulice – to vše po zpracování dat laserového průzkumu víc než 2100 čtverečních kilometrů uzřeli archeologové na nalezišti El Zotz v severním Petenu v Guatemale. Digitální mapa 60 tisíc potenciálně zajímavých míst v terénu získaná 3D laserovým mapováním ukázala především někdejší domy organicky propojené promyšlenou sítí cest. Bude zřejmě trvat stovky let, než se podaří doklad kdysi osídleného mayského města detailně prozkoumat.

Nynější výsledky naznačují, že dosavadní odhady zřejmě hrubě podcenily hustotu osídlení dané oblasti. Někdejší obyvatelstvo dávného El Zotz mohlo být třikrát až čtyřikrát početnější, než se doposud tipovalo. Mayská civilizace byla na svém vrcholu před 1500 lety a zdá se, že v této éře mohla konkurovat pokročilým civilizacím v Číně nebo Řecku.

Mapování je výsledkem guatemalských historiků. Stalo se tak ale především díky využití metody LIDAR (Light Detection And Ranging), která využívá různou dobu letu laserového paprsku od odraženého objektu k mapování terénu. Jde vlastně o totéž jako je radar (Radio Detection And Ranging), ale se světlem namísto radiových vln. Letecké zmapování terénu tak může při správné aplikaci různých filtrů odhalit oblasti, které byly lidem doposud neznámé.

"LIDAR revolucionizoval archeologii stejným způsobem, jako Hubbleův teleskop učinil totéž pro astronomii," řekl pro National Geographic archeolog Francisco Estrada-Belli z Tulanské univerzity. "Budeme potřebovat 100 let, abychom prošli všechna data a opravdu pochopili, na co vše se díváme," dodal. V nedávné minulosti například využili archeologové LIDAR pro mapování měst v okolí paláce Angkor Wat.

Starý výzkum, nové možnosti

Když pomineme LIDAR samotný, přísně technicky vzato nejde zase o tak nový výzkum – obor letecké archeologie má za sebou již desítky let praktických výsledků. Z výšky totiž terén prozradí celou řadu informací, které nám perspektiva chodce nemůže nikdy dopřát.

Doposud však byla letecká pozorování v terénu omezená na relativně menší počet "filtrů" pozorování. Naleziště prozradil například odlišný růst vegetace na poli nebo tvar daný stínem, popřípadě vzhled po vzniku sněhové pokrývky. Vědci byli navíc omezení limitovaným objemem letecké nádrže, a samozřejmě i cenou létání.

LIDAR namísto toho může data o vysoké kvalitě sbírat i v hustě zalesněném terénu. Informace lze pohodlněji analyzovat z klidu pracovišť a dle potřeby se k nim vracet. I když LIDAR označují archeologové s nadsázkou jako "magii", jde jenom o přirozenou, leč v důsledku nesmírně podstatnou evoluci dosavadních pozorovacích metod.

"Výsledky LIDARu jsou velmi zajímavé i u nás. Díky nim se daří odhalovat třeba zaniklé cesty, které kolikrát nejsou v terénu dobře patrné a špatně se hledají třeba kvůli lesům. Nebo se při pohledu na známé lokality hezky vykreslí širší souvislosti," říká Petr Zajíček z muzea v Českém Těšíně.

Metoda samotná tedy slouží dobře, s trochou nadsázky lze však říct, že ty nejzajímavější objevy nám může osvětlit právě v místech, které byly pro tradiční leteckou archeologii doposud zapovězené cenou či terénem – tedy rozvojové státy a zalesněné oblasti. Výhledem k tomu, že guatemalští archeologové chtějí s pomocí LIDARu celkově prozkoumat na 5000 čtverečních kilometrů, nález v El Zotz nemusí být jejich posledním. 

Zdroje:
Vlastní

Nejnovější články