Lék, který mu zmenšil nádory o 76 %, mu přitom rozežírá kůži. Daraxonrasib mění hru pro rakovinu slinivky
13. 4. 2026 – 9:43 | Člověk | Miroslav Krajča |Diskuze:
Ben Sasse, bývalý americký senátor za Nebrasku, byl v prosinci 2025 diagnostikován s metastatickým karcinomem slinivky čtvrtého stupně. Lékaři mu dali tři až čtyři měsíce. Sasse se zapsal do klinické studie v MD Anderson Cancer Center v Houstonu a začal brát experimentální lék daraxonrasib. V dubnu 2026 jeho nádory zmenšily objem o 76 procent. Přitom popis vedlejších účinků — kůže, která se mu neregeneruje a krvácí, pocit, jako by byl „nukleárně" spálen — otevírá jeden z klíčových paradoxů moderní onkologie: čím přesněji zasáhnete cíl, tím silněji mnohdy zasáhnete vše ostatní, co na tom cíli závisí.
Rakovina slinivky patří k nejsmrtonosnějším nádorovým onemocněním na světě. Pětiletá míra přežití v metastatickém stadiu se pohybuje kolem tří procent. Neléčí se špatně proto, že by medicína nevěnovala úsilí — léčí se špatně proto, že slinivkové nádory jsou extrémně odolné vůči chemoterapii, že se ve více než osmdesáti procentech případů diagnostikují až ve stadiu, kdy je chirurgie nemožná, a zejména proto, že přes devadesát procent z nich nese mutaci v genu KRAS, která je po desetiletí považována za prakticky „neléčitelné" — neschopnou farmakologického zásahu.
Právě tuto bariéru se snaží prorazit daraxonrasib, vyvinutý biotechnologickou společností Revolution Medicines.
Proč byl KRAS tak dlouho nedobytný
KRAS je onkogen, jehož proteinový produkt funguje jako spínač buněčného dělení. V zdravé buňce se tento spínač zapíná a vypíná podle potřeby. U nádorových buněk s mutací KRAS zůstane natrvalo v poloze „zapnuto" — protein je neustále aktivní a buňka se dělí bez přestání. Farmakologové o KRAS věděli po dekády, ale protein byl extrémně obtížný jako terč, protože postrádal vhodnou kapsu pro navázání malé molekuly.
Průlom přišel v roce 2021, kdy FDA schválila sotorasib pro specifickou mutaci KRAS G12C u rakoviny plic. Jenže tato konkrétní mutace se u rakoviny slinivky vyskytuje jen u méně než jednoho procenta pacientů. Daraxonrasib jde mnohem dál — cílí na celé spektrum KRAS mutací G12X, G13X a Q61X, tedy na převažující mutace přítomné u naprosté většiny nádorů slinivky.
Jak lék funguje a co říkají klinická data
Daraxonrasib je inhibitor třídy RAS(ON) — váže se přímo na aktivovanou formu RAS proteinu a blokuje jeho schopnost vysílat signály downstream efektorům, které spouštějí buněčné dělení. Je to, jak popsal onkolog Christopher Lieu z University of Colorado, jako zakrýt megafon tak, aby žádný zvuk nemohl uniknout.
Výsledky fáze 1 klinické studie NCT05379985, prezentované na sympoziu gastrointestinálních nádorů ASCO v roce 2025, ukázaly, že u 22 pacientů s metastatickým karcinomem slinivky s mutací KRAS G12X, kteří dostávali 300 mg denně, bylo mediánové přežití bez progrese 8,8 měsíce. Objektivní odpověď na léčbu — tedy měřitelné zmenšení nádorů — dosáhla 36 procent v populaci s mutací KRAS G12X a kontrola onemocnění (zastavení růstu nebo regrese) byla zaznamenána u 91 procent pacientů. Ve srovnání se standardní chemoterapií druhé linie, kde medián přežití bez progrese nepřesahuje dva až tři měsíce, jde o dramatické zlepšení.
V září 2025 Revolution Medicines oznámila první data z léčby pacientů v první linii — tedy u těch, kteří ještě nedostali žádnou systémovou terapii. U 38 hodnotitelných pacientů dosáhla objektivní odpověď 47 procent. FDA udělila daraxonrasibu v červenci 2025 označení „průlomová terapie" (Breakthrough Therapy Designation), které urychluje regulatorní posouzení.
Případ Bena Sasse: naděje a cena
Bývalý americký senátor Ben Sasse byl diagnostikován s metastatickým karcinomem slinivky v prosinci 2025 ve věku 54 let. Nádory mu zaplňovaly trup a rozšířily se do jater, plic a dalších orgánů. Lékaři mu dali tři až čtyři měsíce. Zapsal se do klinické studie v MD Anderson Cancer Center v Houstonu a začal každodenně užívat daraxonrasib.
V rozhovoru pro podcast „Interesting Times" NYT, natočeném v dubnu 2026 a zveřejněném 9. dubna, Sasse popsal, že objem jeho nádorů klesl o 76 procent, bolesti se snížily natolik, že mohl snížit dávku morfinu ze 55 na 30 mg denně. Zároveň otevřeně popsal vedlejší účinky: kůže mu přestala regenerovat, krvácí mu z míst, která by krvácet neměla, a pocit na kůži označil jako „nukleární."
Tento vedlejší efekt není náhodný. Protein RAS není přítomný jen v nádorových buňkách — je aktivní v celém těle, včetně kůže. Daraxonrasib nedokáže rozlišit mutovanou formu od zdravé, a proto zasahuje i epiteliální buňky pokožky, které jsou na signalizaci RAS závislé pro svou přirozenou obnovu. Klinická data z probíhající studie RASolute 302 na OncLive potvrzují, že kožní vyrážka se vyskytuje u 90 procent pacientů a zánět sliznic u více než padesáti procent. Závažné nežádoucí účinky stupně 3 nebo vyššího se vyskytly u třiceti čtyř procent pacientů ve skupině 300 mg. Žádný pacient přitom léčbu kvůli toxicitě neukončil.
Co bude dál
Zda daraxonrasib skutečně změní standardy péče, ukáže probíhající fáze 3 studie RASolute 302, která randomizuje přibližně 460 pacientů k daraxonrasibu nebo standardní chemoterapii. Výsledky se očekávají v průběhu roku 2026. Souběžně probíhají studie RASolute 303 (první linie metastatické nemoci) a RASolute 304 (adjuvantní podání po resekci).
Případ Bena Sasse udělal z daraxonrasibu jedno z nejdiskutovanějších onkologických témat na přelomu dubna 2026. Ředitel výzkumu rakoviny slinivky v Dana-Farber Cancer Institute Brian Wolpin prohlásil, že daraxonrasib může být „zlomovým bodem pro celý obor rakoviny slinivky" a „základem, na kterém lze vybudovat skutečně účinné léčby."
Daraxonrasib zatím není lékem. Je to výzkumná látka v klinické studii s mimořádně slibným profilem. Ale v oboru, kde bylo po desetiletí nemožné farmakologicky zasáhnout samotný motor nádorového procesu, je tohle výsledek, který byl ještě před pěti lety nepředstavitelný.
