Letoun létal přes čtyři hodiny nad Pacifikem bez GPS. Navigoval se podle magnetického pole Země

Podle oficiálního oznámení letoun Embraer 170 absolvoval trasu z oblasti Puget Sound poblíž Seattlu do jižní Aljašky a zpět, přičemž po čtyři hodiny a třiadvacet minut letu nad oceánem bez GPS zlepšil systém MagNav přesnost určení polohy o 89 procent oproti tradičním záložním navigačním metodám. Navigační data se přitom podle stejného zdroje přenášela pilotům v reálném čase na běžných tabletech, ne na speciálním utajovaném vybavení, což podle DIU dokazuje, že by armáda mohla technologii nasadit bez zásadní přestavby kokpitů.

Podle serveru DefenseScoop se samotný testovací let odehrál už v týdnu od 22. června, oznámení jeho výsledků ale Pentagon zveřejnil až o dva a půl měsíce později. Zástupce DIU Kyle Norman k výsledku uvedl, že jde o významné vítězství pro prioritu resortu v oblasti kvantového snímání, protože schopnosti systému MagNav už nejsou vzdáleným výzkumným cílem, a že se týmu podařilo projít od definice problému přes výběrové řízení až k prototypu během několika měsíců.

Princip technologie spočívá v tom, že zemská kůra má na každém místě jedinečný magnetický otisk, zmapovaný už před desítkami let. Podle popisu na serveru Leeham News quantové magnetometry zachytávají drobné odchylky magnetického pole Země způsobené složením kůry a porovnávají je s uloženou magnetickou mapou, čímž určí polohu letadla, aniž by přijímaly jakýkoli signál zvenčí, a právě proto, že systém nic nepřijímá, nelze ho podle Normana ani rušit, ani klamat falešnými signály.

Právě let nad otevřeným oceánem představoval pro systém nejtěžší možnou zkoušku. Podle popisu situace serverem Lynnwood Times je mořský povrch pro jakoukoli náhradu GPS obzvlášť náročný, protože je bez výrazných rysů, proměnlivý a chybí mu řeky, dálnice nebo města, která starší záložní navigační metody běžně využívají jako orientační body, a magnetický signál z kůry je navíc nad vodou slabší a dostupné mapy řidší než nad pevninou.

Samotný program MagNav, tehdy ještě pod názvem Transition of Quantum Sensing, spustila DIU na jaře 2024. Do výběrového řízení se přihlásilo 72 firem a nakonec byla k vývoji prototypu vybrána společnost Honeywell Aerospace. Podle DefenseScoop plánují DIU a Honeywell ještě letos otestovat stejný systém na vojenském nákladním letounu C-17 Globemaster III, tedy na výrazně větším stroji, než jaký posloužil při prvním testu.

Test zapadá do mnohem širšího programu s krycím jménem Farseer, který DIU spustila letos v červnu. Podle serveru NewsGhana prezident Trump 22. června podepsal exekutivní příkaz nařizující resortu obrany identifikovat nejméně tři projekty kvantových senzorů nové generace do šedesáti dnů a nasadit je do konce září 2028, na což DIU zareagovala spuštěním programu Farseer s rozpočtem až 200 milionů dolarů na příští rok, zaměřeného kromě magnetometrů i na gravimetry a přesné atomové hodiny, s požadavkem na funkční prototypy během tří až devíti měsíců, ne let, jak bývá u vojenských zakázek obvyklé.

Motivace za celým programem souvisí s tím, jak zranitelný se signál GPS v posledních letech ukázal. Rušení a klamání GPS signálu se stalo běžnou součástí konfliktů na Blízkém východě i na Ukrajině, přičemž na tomto slabém družicovém signálu závisí prakticky každé letadlo, loď i řízená střela používaná armádami po celém světě. Pentagon přitom v tomto úsilí není osamocený, podle serveru Aerotime pracuje na podobné technologii i australská firma Q-CTRL ve spolupráci s Airbusem, což naznačuje, že magnetická navigace založená na kvantových senzorech se může stát standardní výbavou i civilního letectví, ne jen vojenských strojů.

Přechod od laboratorního experimentu k reálné čtyřhodinové zkoušce nad otevřeným oceánem představuje podle zúčastněných odborníků zásadní krok, protože právě takové podmínky nejlépe odhalí, jestli technologie obstojí i mimo kontrolované testovací prostředí. Pokud se podobné výsledky potvrdí i při plánovaném testu na letounu C-17, mohla by se magnetická navigace v následujících letech stát reálnou náhradou GPS přesně tam, kde na satelitní signál spolehnutí není.