Lidská mysl už není výjimečná. Primáti dokážou něco, co vědci nečekali
27. 4. 2026 – 11:00
|
Příroda
|
Radek Chlup
Lidoopi dokážou víc, než si vědci ještě nedávno připouštěli. Nové studie ukazují, že naši nejbližší příbuzní zvládají představivost, mění názory podle nových informací a mají mimořádně dlouhou paměť. Tyto poznatky zpochybňují představu, že složitá mysl je výhradně lidskou doménou.
Pozornost vzbudil zejména bonobo Kanzi, který se zapojil do experimentů s předstíranou hrou. Výzkumníci mu „nalévali“ neexistující džus do kelímků a sledovali, zda dokáže určit, kde se nachází. Většinu pokusů zvládl správně. „Byl jsem ohromený a nadšený, jak dobře si vedl,“ popsal výsledek kognitivní vědec Christopher Krupenye. Podle vědců to naznačuje, že lidoopi dokážou pracovat s představami, které nejsou skutečné.
Další výzkumy ukázaly, že šimpanzi umí měnit svá rozhodnutí podle kvality důkazů. Pokud dostali silnější informaci, dokázali opustit původní volbu. „Pokud zjistíte, že váš důvod neplatí, měli byste své přesvědčení změnit. A přesně to šimpanzi dělali,“ vysvětlila psycholožka Hanna Schleihaufová.
Výjimečná paměť
Výjimečná je i jejich paměť. Někteří jedinci poznali známé tváře i po více než 25 letech. Vědci navíc mluví o existenci kultury u lidoopů, protože různé skupiny používají odlišná gesta či nástroje.
Podle odborníků tyto poznatky zásadně mění pohled na evoluci mysli a ukazují, že hranice mezi člověkem a ostatními zvířaty není tak výrazná, jak se dříve předpokládalo.
