Lidský mozek se během stárnutí významně mění. Který rok je zlomový?
31. 7. 2026 – 15:00 | Člověk | Radek Chlup |Diskuze:
Nová studie popsala rozsáhlé buněčné a genetické změny, které se v lidském hipokampu začínají výrazněji projevovat kolem 50 let. Výsledky mohou pomoci objasnit procesy spojené se stárnutím mozku a neurodegenerativními nemocemi.
Výzkumníci analyzovali téměř 320 tisíc buněk z hipokampu 40 zdravých lidí ve věku od 20 do 95 let. Použili kombinaci genetických, epigenetických a trojrozměrných genomických metod.
Výsledky ukázaly, že stárnutí mozku nespočívá pouze ve změnách aktivity jednotlivých genů. Proměňují se také molekulární systémy, které jejich činnost řídí, a fyzické uspořádání DNA v buněčných jádrech.
Výrazné změny vědci zaznamenali u mikroglie, tedy imunitních buněk mozku. Mezi 50. a 75. rokem podle studie část původních buněk nahrazují buňky podobné monocytům z krve. Jejich původ z kostní dřeně však výzkumníci přímo neprokázali. Kolem 80 let tyto buňky převládaly ve většině zkoumaných mozků a vykazovaly silnější známky zánětlivé aktivity.
S věkem zároveň ubývalo astrocytů, které podporují činnost neuronů. U přežívajících buněk klesala aktivita genů spojených s tvorbou energie.
Studie pracovala s posmrtnou mozkovou tkání různých lidí, nikoliv s dlouhodobým sledováním stejných osob. Autoři proto výsledky označují za možné vodítko pro vývoj postupů chránících mozkové funkce.