Lochneska žila mezi dinosaury

12. 8. 2020 – 12:53 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Lochneska žila mezi dinosaury
Tanystropheus hydroides, lochneska z období křídy. | zdroj: Spiekman et al/Current Biology

Byl to dinosaurus, který se proháněl ve vodě a připomínal příšeru z legendárního skotského jezera. Patrně však brázdil praoceán na území současného Česka.

Paleontologové se dlouho přeli o původ obskurního šest metrů dlouhého dinosaura s protáhlým krkem druhu Tanystropheus. Vlastně už od roku 1852, kdy byly nalezeny jeho první fosilie. Nemohli se shodnout, zda žil na souši nebo ve vodě.

Spor rozetnuly až nové modely kostry provedené experty z Curyšské univerzity pomocí výpočetní tomografie. Detailní skenování fosilií pradávného živočicha jim umožnilo provést digitální mapu kostry v kvalitě, která je při práci se skutečnými fosiliemi nemyslitelná.

A když výzkumníci digitalizovaného Tanystrophea 'oživili', bylo zjevné, že jeho domovem musela být voda.

Byl to dinosaurus z počátku éry těchto tvorů. Žil před 242 miliony lety ve vodách oceánu Tethys, který se rozkládal i ve východní části současného Česka. V tomto období byly evoluční experimenty běžné… a tak vznikl tvor, jehož krk byl třikrát delší než tělo.

Vědci na fosiliích nalezli významný důkaz života ve vodě – rysy typické pro vodní či obojživelné živočichy, především nozdry na vrcholu čenichu, které se podobají dýchacím otvorům krokodýlů.

Snímek obrazovky (594) Tanystropheus hydroides a jeho menší příbuzný Tanystropheus longobardicus. Vlevo nahoře je protáhlá tlama usnadňující lov ryb a hlavonožců. Plochý čenich s nosními dírkami naznačuje, že tvor byl doma ve vodě. Vlevo dole jsou zobrazené zuby uzpůsobené drcení krunýřů bezobratlých živočichů. Vpravo dole jsou linie kostry naznačující, že růst T. longobardicuse byl ukončen. | zdroj: Spiekman et al/Current Biology

Podobně jako oni nejspíš Tanystropheus ležel ve vodě a čekal na kořist, kterou mohly být menší ryby a chobotnice. Na ně pak útočil svými zakřivenými zuby.

Spoluautor výzkumu Olivier Rieppel z chicagského Fieldova muzea sdělil, že vodní habitat živočicha předpokládal. "Jeho krk nedává v suchozemském prostředí smysl. Je to těžkopádná struktura… Studoval jsem tento druh přes třicet let, je tedy uspokojivé konečně vidět, jak přišel o své tajemno."

Výzkumníci během výzkumu Tanystrophea vrhli světlo také na fosilie podobného, ale menšího živočicha, které byly rovněž nalezeny ve Švýcarsku po boku jeho ostatků. Dlouho nebylo jasné, zda to jsou ostatky mláděte Tanystrophea, anebo odlišný, byť příbuzný druh. CT skeny však ukázaly, že, správná je druhá možnost.

Aby oba tvory odlišili, dali jim vědci rozlišovací názvy – většímu T. hydroides (podle hydry, příšery z řeckých bájí), menšímu T. longobardicus (podle západogermánského kmene longobardů - langobardů).

Snímek obrazovky (593) Kostra T. longobardicuse v curyšském Paleontologickém muzeu. | zdroj: Wikipedia Commons

V případě větší 'příšery' se každopádně dá napsat, že aspoň v epoše křídy Evropa věděla, jak vypadá lochneska.

Studie byla publikována v žurnálu Current Biology.

---------------

Nakonec se podívejte na fikci, jak by to mohlo vypadat, kdyby pradávnou lochnesku (T. hydroida) potkal člověk. 

zdroj: YouTube

Nejnovější články