Mars není mrtvý! Roztavená hornina z jeho hlubin se tlačí na povrch

5. 12. 2022 – 23:59 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Mars není mrtvý! Roztavená hornina z jeho hlubin se tlačí na povrch
Šikmý pohled na jednu z trhlin v oblasti Cerberus Fossae na severní polokouli Marsu. Trhlina protíná kopce a krátery, což naznačuje, že je poměrně mladá. Kdesi pod trhlinou se ukrývá obrovská hmota roztavených hornin. Obrázek byl sestaven ze snímků pořízených sondou Mars Express. | zdroj: Profimedia

Planetární vědci vysvětlili příčinu „marsotřesení“, která v minulých letech zaznamenal seismograf robotické sondy. Z jejich studie vyplývá, že pod povrchem Marsu není takový klid, jaký se dal předpokládat. Magma, které je v nitru planety, dodnes mění její povrch.

Vypadá jako jedno z nudných a klidných míst Marsu. Ke klidu však má daleko. Pod oblastí Cerberus Fossae na rozlehlé planině Elysium, rozkládající se kousek od rovníku na severní polokouli planety, se ukrývá obrovská hmota roztavených hornin, která se dere k povrchu. Tento pohyb tam vyvolává „marsotřesení“.

Vyplývá to z analýzy dat sondy InSight americké vesmírné agentury NASA, která ve zmíněném regionu protkaném četnými trhlinami měří seismické vlny a tepelný tok pod povrchem. Analýzu provedli planetární vědci Adrien Broquet a Jeffrey Andrews-Hanna z Arizonské univerzity. Jejich studie, publikovaná v magazínu Nature Astronomy, vyvrací představy o Marsu jako geologicky neměnném světě.

Sopky vyhasly, ale...

Mars býval vulkanicky aktivní. Na jeho povrchu není možné přehlédnout sopky. Až donedávna vědci předpokládali, že jsou desítky milionů let vyhaslé.

Satelity však z oběžné dráhy rudé planety vystopovaly území poseté vyvřelinami, jejichž stáři výzkumníci odhadli na pouhých 53 tisíc let. Byl to zmíněný region Cerberus Fossae na planině Elysium. Tamní tmavé vyvřeliny pokrývají oblast o délce 32 a šířce 13 kilometrů.

profimedia-0374132746 insight Sonda InSight, která nahlíží pod povrch Marsu. V oblasti Cerberus Fossae měří seismické vlny a tepelný tok pod povrchem | zdroj: Profimedia

Analýza údajů ze seismografu sondy InSight naznačuje, že téměř všechna marsotřesení, která přístroj naměřil, pocházejí právě z průrvami rozvrásněného Cerberus Fossae a jeho okolí.

Broquet a Andrews-Hanna je vysvětlují tím, že roztavená hornina se v těchto místech dere na povrch a ohřívá marsovský plášť. Geologové jí říkají „plášťový chochol“ (mantle plume). V oblasti potom vzniká pnutí, které vede k otřesům a zvedá i trhá půdu. 

Oblast Cerberus Fossae je možné přirovnat ke koláči, který pečeme v troubě. Obdobně jako se na povrchu koláče trhá kůrka, tvoří se praskliny v marsovské kůře.

„Plášťový chochol je přesvědčivým vysvětlením otřesů a také trhlin, které jsou patrné v oblasti Cerberus Fossae. Pokud by to tak nebylo, region by měl být v kompresi, protože planeta chladne a tím pádem se zmenšuje. Oblast se však zvedá a vytvářejí se v ní pukliny,“ upozorňuje Adrien Broquet v žurnálu New Scientist.

Naděje pro život pod povrchem

Z počítačových modelů vychází, že roztavená hornina pod povrchem měří v průměru kolem 3500 kilometrů a je až o 285 stupňů Celsia teplejší než okolní oblast.

Teplo z horniny prosakující k povrchu by mohlo být nadějí pro existenci primitivních forem života na Marsu. „Plášťový chochol může poskytnout teplo potřebné k roztavení podzemní vody. Nechci být příliš optimistický, ale na Zemi se v takovém prostředí daří mikrobům,“ upozorňuje Broquet.

Zdroje:
Nature Astronomy

Nejnovější články