Melatonin pod lupou: proč „přírodní hormon spánku“ nemusí být tak bezpečný, jak si myslíme

Melatonin si za poslední dekády vybudoval pověst jednoduchého řešení nespavosti. Stačí tabletka před spaním a tělo se údajně přirozeně naladí na odpočinek. Tato představa je však čím dál častěji zpochybňována. Na konferenci American Heart Association Scientific Sessions 2025 byla představena analýza více než 130 000 dospělých pacientů s nespavostí, která sledovala jejich zdravotní stav po dobu pěti let. Výsledky naznačují, že lidé užívající melatonin dlouhodobě měli výrazně vyšší riziko srdečního selhání, hospitalizací i úmrtnosti. Informace o konferenci a prezentovaných výstupech lze dohledat například na oficiálním webu konference.

Je důležité zdůraznit, že se jednalo o observační studii. To znamená, že neprokazuje přímou příčinu, ale ukazuje souvislosti. Přesto jsou tyto souvislosti natolik výrazné, že si zaslouží pozornost. Vedoucí výzkumu uvedl, že melatonin nemusí být tak neškodný, jak se běžně předpokládá. A právě tato věta rezonuje napříč odbornou komunitou.

Melatonin je hormon, který si tělo vytváří samo. Produkuje ho epifýza v reakci na tmu a jeho hlavní funkcí je regulace cirkadiánního rytmu. Jinými slovy, signalizuje tělu, že je čas spát. Problém nastává ve chvíli, kdy tento přirozený proces nahrazujeme externím zdrojem.

Podle přehledu publikovaného na Nih.gov je melatonin obecně považován za bezpečný při krátkodobém užívání, ale dlouhodobé účinky nejsou dostatečně prozkoumány. To vytváří prostor pro rizika, která se mohou projevit až po letech.

Jedním z klíčových aspektů, který se často přehlíží, je důvod, proč lidé melatonin užívají. Nespavost totiž ve většině případů není způsobena nedostatkem melatoninu. Často jde o komplexní problém zahrnující metabolismus, stres a životní styl. Například studie dostupná zde ukazuje, že poruchy spánku jsou úzce propojeny s dysregulací krevního cukru a hormonální rovnováhy.

Z metabolického hlediska hraje zásadní roli játra a jejich zásoba glykogenu. Pokud tělo během noci vyčerpá energetické rezervy, aktivuje stresové hormony, jako je kortizol a adrenalin. Ty zvyšují hladinu glukózy v krvi, ale zároveň narušují spánek. Člověk se pak probouzí uprostřed noci nebo má problém znovu usnout. V takové situaci melatonin neřeší příčinu, ale pouze potlačuje signál.

Dalším faktorem je chronický stres. Nervový systém přechází do stavu zvýšené aktivity, známého jako sympatická dominance. V tomto režimu je tělo připravené na akci, nikoliv na odpočinek. Přidání melatoninu může krátkodobě pomoci, ale dlouhodobě neřeší základní dysbalanci.

Zajímavé poznatky přináší i výzkum interakcí melatoninu s kardiovaskulárním systémem. Přehled publikovaný na PubMed ukazuje, že melatonin může ovlivňovat cévní tonus, regulaci krevního tlaku i srdeční rytmus prostřednictvím svých receptorů v cévním systému. Tyto účinky mohou být za určitých okolností přínosné, například u poruch krevního tlaku, což potvrzuje i meta-analýza dostupná na PubMed. Zároveň ale odborníci upozorňují, že dlouhodobé a nekontrolované zasahování do hormonální regulace může mít komplexní a zatím ne zcela prozkoumané důsledky.

To otevírá širší otázku: co se stane, když dlouhodobě nahrazujeme vlastní hormon externím? Tělo funguje na principu zpětné vazby. Pokud dostává signál zvenčí, může omezit vlastní produkci. Tento mechanismus je dobře známý například u kortikosteroidů nebo testosteronu. U melatoninu zatím není plně prozkoumán, ale existují indicie, že podobný efekt může nastat.

Z praktického hlediska to znamená, že dlouhodobé užívání melatoninu může vést k závislosti na doplňku. Ne ve smyslu klasické závislosti, ale ve smyslu narušení přirozené regulace spánku. Tělo se „naučí“, že signál ke spánku přichází zvenčí.

Alternativní přístup se zaměřuje na obnovu přirozených procesů. Základem je stabilní hladina energie během dne. Dostatečný příjem potravy, zejména sacharidů, pomáhá udržet zásoby glykogenu v játrech. Malá svačina před spaním, například kombinace sacharidů a bílkovin, může zabránit noční hypoglykémii.

Důležitou roli hraje také světlo. Expozice rannímu slunečnímu světlu pomáhá nastavit cirkadiánní rytmus a podporuje přirozenou produkci melatoninu večer.

Nelze opomenout ani psychologický aspekt. Stres, úzkost a přepracování patří mezi nejčastější příčiny nespavosti. Řešení těchto faktorů často vede ke zlepšení spánku bez nutnosti doplňků.

Melatonin tak zůstává nástrojem, který má své místo, ale není univerzálním řešením. Krátkodobé použití může být užitečné například při jet lagu nebo změně směnného režimu. Dlouhodobé užívání bez řešení příčiny však může přinášet rizika, která teprve začínáme chápat.

Současná data nás nevyzývají k panice, ale k opatrnosti. Ukazují, že i látky považované za „přirozené“ mohou mít při nesprávném použití nepříznivé účinky. A připomínají, že skutečná prevence nezačíná v lékárně, ale v každodenních návycích.

Možná je čas vrátit se k základům. Spánek není něco, co lze jednoduše „zapnout“ pilulkou. Je výsledkem komplexní souhry biologických procesů. A právě ty bychom měli podporovat, místo abychom je obcházeli.