Měsíc narození souvisí s rizikem nemocí, ukázala analýza 1,7 milionu pacientů
15. 9. 2026 – 7:47 | Člověk | Miroslav Krajča |Diskuze:
Měsíc, ve kterém se člověk narodí, podle rozsáhlé analýzy zdravotnických záznamů souvisí s tím, jaké nemoci ho v životě pravděpodobně potkají. Studie z Kolumbijské univerzity prošla údaje o 1,7 milionu pacientů a našla pětapadesát nemocí se statisticky významnou vazbou na měsíc narození, a nezávislý tým později část těchto zjištění potvrdil na úplně jiné nemocnici.
Výsledek zahrnoval pětapadesát nemocí se statisticky významnou vazbou na měsíc narození. Podle stejného zdroje vědci potvrdili devětatřicet dřívějších zjištění z podobných studií, týkajících se nemocí jako ADHD nebo astma, a k tomu objevili devatenáct zcela nových souvislostí, včetně devíti typů srdečních onemocnění, jako je fibrilace síní, městnavé srdeční selhání nebo porucha mitrální chlopně, u lidí narozených v březnu.
Celkový obrázek napříč všemi měsíci byl podle tiskové zprávy Kolumbijské univerzity poměrně jasný. Nejnižší celkové riziko nemoci měli lidé narození v květnu, zatímco nejvyšší riziko vykazovali lidé narození v říjnu, a vedoucí autor studie Nicholas Tatonetti k tomu dodal, že taková data mohou vědcům pomoct odhalit zcela nové rizikové faktory nemocí, které se dosud nebraly v úvahu.
Vysvětlení, které autoři nabízejí, souvisí se sezónní expozicí během těhotenství a raného života. Dítě narozené v říjnu strávilo velkou část svého vývoje v děloze během léta, kdy se liší kvalita ovzduší, je vyšší sluneční expozice a mění se i sezónní skladba stravy matky. Dítě narozené v březnu naopak prožilo třetí trimestr v zimě, kdy klesá hladina vitaminu D a kolují respirační viry. Imunitní a kardiovaskulární systém se přitom formují právě v těchto klíčových měsících, a to, co prostředí v dané fázi vývoje nabídne, zanechává stopu, která podle autorů přetrvává celý zbytek života.
Zásadní pro důvěryhodnost takového zjištění je, jestli ho lze zopakovat na jiném vzorku lidí, a přesně to se podařilo o rok později. Podle nezávislé replikační studie publikované v časopise Scientific Reports tým analyzoval 1 169 599 pacientů z newyorské nemocnice Mount Sinai a zjistil, že koronární ateroskleróza, esenciální hypertenze, angina pectoris i preinfarktový syndrom prošly stejně přísným statistickým testem jako v původní kolumbijské studii, přičemž jejich sezónní vzorce odpovídaly dříve zjištěným výsledkům. Riziko kardiovaskulárních onemocnění podle obou studií vrcholilo u lidí narozených na konci zimy a začátku jara, tedy přibližně v období, které tweet spojuje s březnem.
Je důležité rozumět tomu, co takové zjištění znamená, a co ne. Jde o statistickou souvislost napříč miliony lidí, ne o předpověď budoucnosti jednoho konkrétního člověka, a měsíc narození samozřejmě nikdo nedokáže změnit. Síla nálezu ale spočívá právě v tom, že se ho podařilo nezávisle zopakovat na úplně jiné nemocnici s jiným souborem pacientů, což z něj dělá mnohem víc než náhodnou statistickou anomálii jedné jediné databáze. Tělo si podle obou studií skutečně nese otisk počasí a prostředí svého prvního roku života po celý zbytek existence, a data, na kterých tento závěr stojí, pocházejí od téměř tří milionů lidí dohromady.
