Mohli bychom přežít na pouštní planetě Duna?

1. 11. 2021 – 23:18 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:

Mohli bychom přežít na pouštní planetě Duna?
Písečný červ v nové filmové adaptaci Duny. | zdroj: Profimedia

Vědci dospěli k pozoruhodnému zjištění: na ikonické planetě popsané v sérii sci-fi románů, ve filmech i v počítačových hrách by člověk dokázal přežít. 

Svět fantasy může být blízko realitě. Naznačuje to film Duna, který dorazil koncem října do kin a stává se trhákem.

Snímek natočený podle stejnojmenné knihy Franka Herberta vypráví o bojích o vzdálenou planetu a její zdroje vzácného koření – melanže. Divákům ukazuje dechberoucí vizi života v exotickém pouštním světě.

Leckdo si během filmu patrně položí otázku, zda by na planetě, kterou načrtl Herbert, dokázali lidé přežít. Napadla také tři vědce – klimatologa Sebastiana Steiniga a meteorologa Alexe Farnswortha z Bristolské univerzity a počítačového analytika Michaela Farnswortha z univerzity v Sheffieldu. Tito Angličané se rozhodli, že na ni najdou odpověď.

S pomocí počítačových simulací vytvořili klimatický model Duny, nazývané také Arrakis, který zveřejnili na serveru Climate Archive. Vyplývá z něj, že to je nehostinná planeta, ale tamní prostředí se jeví jako snesitelné pro člověka.

Literární fikce vs. klimatický model

Výzkumníci začali vytvářet románovou planetu pomocí úprav modelů, kterými se předpovídá vývoj počasí a podnebí na Zemi. Vliv na ně má zejména složení atmosféry, ale například i tvar hor, který ovlivňuje to, kde dopadnou srážky.

Na základě map Arrakisu vědci namodelovali základní topografii tak, jak zamýšlel autor knihy. Při vytváření modelu atmosféry však museli víc improvizovat.

profimedia-0626133811 Timothee Chalamet a Rebecca Fergusonová hledí na pouští krajinu se skalisky ve filmu Duna (2021). | zdroj: Profimedia

Na Zemi vytvářejí kyslík z velké části velké části oceánské mikroorganismy, jenže Arrakis žádný oceán nemá. Nemá ani významnou vegetaci. V knize je vysvětlena přítomnost kyslíku v atmosféře jako produkt písečných červů.

Výzkumníci z Bristolu ale chtěli vytvořit model klimatu, nikoli model červů. Pro zjednodušení tak na Arrakis nastavili stejnou atmosféru jako na Zemi, jen s nižší úrovní oxidu uhličitého, a naopak silnější ozonovou vrstvou.

Předpokládali, že právě větší množství ozonu by mohlo vysvětlovat vysoké teploty na povrchu planety a nepřítomnost větších vodních ploch.

file-20211021-15766-1q37jmx Počítačový model Duny (Arrakisu). | zdroj: Kredit-Michael Farnsworth

S pomocí superpočítače modely vyhodnocovaly vstupní data a simulovaly, jak by planeta vypadala. Výsledný klimatický model pak naznačil, že na planetě Arrakis by se dalo žít – budeme-li věřit tomu, že píseční červi by vytvořili dostatek kyslíku pro atmosféru.

Na sever... a na jih

Ukázalo se také, že namodelovaná planeta Arrakis by nebyla příliš odlišná od Herbertovy vize – až na několik zajímavých detailů.

V knize Herbert popisuje, že příznivější teploty na planetě panují kolem polárních regionů. Právě tam najdeme města Arrakén a Kartágo.

Podle klimatického modelu by však u rovníku byly teploty příznivější. Pohybovaly by se mezi 15 až 45 stupni  Celsia. Zato v okolí pólů by v létě šplhaly až na 70 stupňů Celsia a v zimě klesaly k mínus 75 stupňům. Arrakén, hlavní město planety, by tak zažíval větší teplotní extrémy než jakékoli město na Zemi.

file-20211022-22-1qsep5l Teplotní model pro roční období na Duně (0 = rovník). | zdroj: Kredit-Michael Farnsworth

Ze simulace vyplynula také příčina: Polární oblasti dostávají méně hvězdného svitu než rovník, obdobně jako na Zemi. Jenže v klimatickém modelu trojice vědců zjistila, že se u nich zdržuje mnohem víc atmosférické vlhkosti.

Vodní páry působí jako skleníkové plyny, a tak zesilují tamní teplotní extrémy.

Na Dunu by padal déšť

A ještě jeden rozdíl klimatického modelu proti románové předloze: Na simulované planetě by pršelo, byť jen zřídka a ve vyšších polohách. V knižní předloze na Arrakisu nespadla kapka.

„Herbert napsal první román Duna už v roce 1965. Bylo to dva roky předtím, než nositel Nobelovy ceny Sjukuro Manabe publikoval svůj první klimatický model a Herbert neměl k ruce moderní superpočítače, ba ani obyčejný počítač,“ upozorňují autoři ve svém článku pro magazín The Conversation.

Zdroje:
The Conversation, Climate Archive

Nejnovější články