Kosatky jsou predátory moří a oceánů, stojí na samém vrcholu potravního řetězce. Říká se jim také zabijácké velryby. Loví a požírají tuleně, jiné kytovce, anebo žraloky.

Lidé však tyto devítimetrové savce vnímají jako přátelská stvoření, která v zajetí tráví většinu času tím, že si hrají s míčem nebo skotačí s drezéry. V oceánech často přátelsky doprovázejí lodě, jakoby je pokládaly za součást hejna.

Útoky gangu (nebo snad gangů?) kosatek u španělských a portugalských břehů v posledních dvou měsících proto vyvolaly překvapení i znepokojení. Kosatky tam poničily trupy několika rybářských i výletních lodí a vyděsily jejich posádky. Námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc, několik poškozených plavidel musely remorkéry odtáhnout na pobřeží. V oblasti od Galicie po Gibraltar bylo zaznamenáno nejméně deset takových útoků.

Na severozápadě Španělska proto pro lodě kratší než 15 metrů začal tento týden platit zákaz plaveb v pobřežních vodách.

Čelisti 2020

Situaci ilustruje případ z 29. července u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď tam zaútočilo devět kosatek. Útok trval déle než hodinu.

zdroj: YouTube

Dravé kosatky rozbily motor, rozdrtily kormidlo a poškodily trup. Celou dobu útoku se dorozumívaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi akce vypadala jako plánovaný a organizovaný útok. A je jasné, že kosatky musely vědět o lidech na palubách lodí. 

Co by se stalo, kdyby se loď převrhla, si můžeme jen domýšlet.

Případy, kdy kosatky napadly lidi v zábavních parcích, popisuje newyorský novinář David Kirby v knize Death at SeaWorld. Od roku 1970 jich zaznamenal tři desítky. Mezi nejvážnější patří příhoda z roku 2010, kdy přímo při představení zabila samice kosatky Tilikum zkušenou trenérku Dawn Brancheauovou. Kirby však takové chování vysvětluje patologickými změnami chování kosatek v zajetí, kde se stávají neurotické.

V přírodě jsou útoky kosatek na lidi naprosto výjimečné. Pozoruhodný útok byl zaznamenán v roce 2005, kdy kosatka převrátila kru, na které se nacházel vědecký tým se psím spřežením. Tehdy patrně kytovce k útoku vyprovokovalo psí štěkání připomínající zvuky vydávané tuleni.

Jsou to jen hry?

Chtějí snad kosatky při útocích zabíjet lidi? Biologové takový motiv nepředpokládají. Útoky dávají nejčastěji do souvislosti se sezonní migrací tuňáků. Kosatky podle nich mohou vnímat plavidla jako konkurenta při lovu a snaží se je vystrnadit z lovišť.

Ruth Estebanová, která populace kosatek u Pyrenejského poloostrova dlouhodobě zkoumá, dospěla k závěru, že "za agresí jsou nejspíš mladé kosatky, kterým útok slouží jako hra – nacvičují si při něm lovecké dovednosti".

Někteří vědci mají za to, že kosatky si menší lodě spletly s kořistí. Jiní uvažují, zda agresivita souvisí s poklesem počtu plavidel podél pobřeží během koronavirové uzávěry. Lodě jsou teď pro mladé kytovce něčím, na co nejsou zvyklé, a tak si je jednoduše 'testují'.

Bylo by však špatné dělat z útoků jednoznačné závěry o nebezpečnosti těchto kytovců. V minulosti zprávy o agresivních žralocích, založené na jednotkách případů napadení člověka, vedly k vyššímu lovu žraloků a k rušení opatření, které je chrání.

Koneckonců, vyvážené přírodní systémy potřebují také dravce, mezi které kosatky patří.