Stonehenge patří mezi nejznámější starověké památky. O účelu 5000 let starého megalitického monumentu se však dodnes vedou spory.

Jedna hypotéza ho pokládá za pohřebiště, druhá za místo náboženských obřadů a třetí mu dává roli slunečního kalendáře.

Hypotézu gigantického slunečního kalendáře podpořil nedávný výzkum archeologa Timothyho Darvilla z Bournemouthské univerzity publikovaný v odborném časopisu Antiquity.

Darvill dospěl k závěru, že mytická stavba byla kalendářem založeným na tropickém slunečním roce, což je doba od slunovratu do slunovratu. Trvá 365,25 dne a dnes slouží jako základ pro určení přestupného roku.

Kalendář z doby kamenné

Prakticky od počátku systematického měření času se učenci přeli o to, jak se vypořádat s tím, že rok nemá přesný počet dnů. Dnes používáme gregoriánský kalendář, který rozpor obešel přestupným rokem. Jak ale k tomu přistupovali lidé v době, kdy se psané písmo teprve začínalo rodit?

Nová analýza počtu a rozmístění kamenů ve Stonehenge naznačuje, že odpovědí mohla být konstrukce tohoto monumentu a patrně i dalších megalitických staveb.

Výzkumníci navázali na starší studii, podle které všechny sarsenové kameny (tvořící většinu Stonehenge) pocházejí ze stejného místa. To naznačuje, že monument byl postaven ve stejnou dobu, a tedy i to, že kameny spolu měly fungovat společně.

Timothy Darvill se rozhodl postavení kamenů porovnat se známými dobovými kalendářními systémy. „Navrhovaný kalendář fungoval přímočaře,“ řekl o svých zjištěních magazínu Live Science. „Každý z třiceti kamenů v sarsenovém kruhu představuje jeden den v měsíci, celý měsíc je pak rozdělen na tři týdny po deseti dnech.“

Součástí kalendáře byl už před tisíci lety přestupný den, jehož měsíc byl zasvěcen nějakému božstvu. Přestupný měsíc je zastoupen pěti trility (menhiry, které jsou překlenuty podlouhlým plochým kamenem) v centru Stonehenge. Čtyři kameny vně kruhu pak představují značky pro zářez odpočtu do přestupného dne.

Kameny Stonehenge tak pomáhaly nejen s počítáním dnů během roku, ale svým rozmístěním fungovaly také jako sluneční kalendář.

Obrázek, který ukazuje, jak fungoval sluneční kalendář Stonehenge. | zdroj: Kredit-Timothy Darvill/Bournemouth University

Dnes se může zdát, že stavět obrovský monument jen kvůli počítání dní je zbytečně náročná činnost. Jenže před pěti tisíci let neexistovaly žádné jiné trvalé formy uchovávání informací. Lidé sice mohli psát na kameny nebo vyrýt znaky do kosti, ale až trvale stojící monument byl něčím, co přetrvalo.

V době stavby Stonehenge byla společnost na nebývalém vzestupu. Lidé zjistili, že když budou chovat zvěř a pěstovat plodiny na jediném místě, tedy namísto sběru a lovu divoce žijících plodin a živočichů, zvýší to jejich šanci na přežití. Populace začala narůstat a význam kalendáře, který určil správné datum zemědělských prací, nabyl na významu.

Stonehenge nicméně plnil také širší úlohu než kalendářní – setkávaly se tam různé skupiny lidí k obchodu, vyjednávání nebo k náboženským rituálům. Byl patrně pradávnou verzi multifunkčního náměstí.