Šli byste si ale do takového moře zaplavat? Alespoň v okolí dnešního Štramberka, města na Novojičínsku v předhůří Beskyd, by to byla riskantní záležitost. V tamních vodách se proháněli vrcholní predátoři – krokodýlovití plazi nazývaní thalattosuchové.

Giganti z rané křídy

Mezinárodní tým pěti vědců, včetně dvou Čechů, paleontologa Daniela Madzii, který pracuje pro Polskou akademii věd, a Petra Skupiena, geologa z Technické univerzity v Ostravě, teď identifikoval dva zástupce thalattosuchů – z fosilizovaných zubů, které ležely od roku 1912 ve sbírkách Přírodovědeckého muzea ve Vídni. Svůj objev popisují badatelé na webu Polské akademie věd.

Zuby patřily thalattosuchům, kteří žili na dnešním Novojičínsku v době rané křídy před 133 miliony let. Byli to příbuzní současných mořských krokodýlů. Stejně jako oni dorůstali úctyhodných šesti metrů a vážili kolem tuny. Jedním byl patrně zástupce rodu Plesiosuchusů a druhý pocházel z rodu Torvoneustesů.

Z podlouhlého tvaru zubní korunky Plesiosuchuse vědci usuzují, že se živil velkými obratlovci, zejména jinými plazy. Torvoneustesovy zuby s tupými vrcholy zase naznačují, že tento predátor byl schopen drtit tvrdé vápenaté schránky hlavonožců, kteří patrně tvořili podstatnou část jeho jídelníčku.

Postrach 'moravského moře'

Museli to být obratní plazi, kteří se skvělé pohybovali ve vodě, patrně lépe než dnešní krokodýli. Z dříve nalezených kosterních ostatků je zjevné, že jejich tělesné schránky vykazovaly množství pokročilých (anatomických i fyziologických) přizpůsobení. Končetiny se podobaly veslům a ocas přecházel do ploutve. Zjevně dokázali vyvinout velkou rychlost. Pohyb ve vodě jim usnadňovaly také uzavíratelné nozdry.

Oba pradávní krokodýlovci žili v mělkých "moravských" mořích a je zřejmé, že byli postrachem svého okolí.