Na tající Aljašce přibývá děsivých jezer, ze kterých probublává metan

27. 9. 2022 – 20:39 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:

Na tající Aljašce přibývá děsivých jezer, ze kterých probublává metan
Metan probublávající z jezera. | zdroj: Profimedia

„Věčně zmrzlá“ půda přestává být zmrzlou, což může mít pro život na Zemi nebezpečné důsledky.

Zvyšující se teploty vedou k uvolňování obrovského množství silného skleníkového plynu metanu na Aljašce. Upozorňuje na to projekt ABoVE (Arctic Boreal Vulnerability Experiment).

Metan z hostiny aljašských mikrobů

Metan na Aljašce uniká převážně z termokrasových jezer. Tyto vodní plochy vznikají, když permafrost – půda, která má zůstat zamrzlá po celý rok – začne tát. Tvoří se v prohlubních po tající a propadající se půdě.

Z jezer metan probublává do atmosféry zejména vlivem bakterií, pro které prostředí v oblasti roztátého permafrostu skýtá úplnou hostinu. Když bakterie konzumují biomasu z roztálé půdy, vylučují metan jako odpad.

Termokrasových jezer v tajícím aljašském permafrostu rychle přibývá a proměňují tamní krajinu.

„Před lety byla půda asi o tři metry vyšší a byl tady smrkový les,“ popisuje v magazínu Bussines Insider ekoložka Katey Walterová Anthonyová pracující pro projekt ABoVE termokrasové jezero Big Trail na Aljašce.

„Je to, jako kdybyste poprvé otevřeli dveře mrazáku a dali všechny potraviny, které tam máte, mikrobům, aby je rozložily,“ říká o vyvěrání metanu její spolupracovník Walter Anthony.

Termokrasová jezera uvolňují tolik metanu, že je možné je zapálit po rychlém bodnutí tyčí do ledu. Dokládá to následující video.

Pohání změnu klimatu

Přestože oxid uhličitý zůstává hlavním hnacím motorem klimatické změny a oteplování planety, úniky metanu vyvolávají čím dál větší pozornost. 

Jeho emise pocházejí také z nitra země, ze sopek, a vznikají i lidskou činností, při zemědělství, těžbě paliv, na skládkách – a nyní také z obou děravých potrubí Nord Streamu. Zemní plyn zpravidla obsahuje přes devadesát procent metanu.

Metan, stejně jako oxid uhličitý, zadržuje teplo vyzařované ze Země, zachytává ho v atmosféře a nedovoluje Zemi vychladnout. Kromě toho přispívá k tvorbě přízemního ozonu, který má v globálním měřítku na kontě zhruba půl milionu předčasných úmrtí každý rok.

Metan vydrží v atmosféře „jen“ devět let, zatímco oxid uhličitý až tisíc let. Tento „deficit“ ovšem vyvažuje tím, že má pětadvacetkrát silnější skleníkový účinek.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) už druhý rok za sebou zaznamenal nevídaný nárůst koncentrace metanu v atmosféře. Informuje o tom ve zprávě na svém webu (tady). Loni vzrostl metan v ovzduší o 17 částic na miliardu (ppb). To je největší nárůst od zahájení měření v roce 1983.

„Naše data ukazují, že celosvětové emise se vyvíjejí rychlým tempem špatným směrem. Snížení emisí metanu je přitom důležitým nástrojem, který můžeme právě teď použít ke zmírnění dopadů změny klimatu v blízké budoucnosti a rychlému snížení rychlosti oteplování,“ cituje Business Insider ředitele NOAA Ricka Spinrada.

CO2_NOAA Exponenciálně rostoucí koncentrace metanu v ovzduší. | zdroj: kredit-NOAA Global Monitoring Laboratory

Zdroje:

Nejnovější články