Na výletní lodi zemřeli tři lidé na hantavirus. Virus bez léku a vakcíny, který zabíjí každého třetího

Tři mrtví, jeden pacient v intenzivní péči v jihoafrickém Johannesburgu, další dva s příznaky nemoci na palubě. To je bilance dosud neobvyklého případu, který v prvních dnech května 2026 upoutal pozornost celého světa: propuknutí hantaviru na výletní lodi plující Atlantským oceánem. Světová zdravotnická organizace případ oficiálně označila za „událost veřejného zdraví" a vstoupila do aktivní koordinace reakce. Loď Hondius, provozovaná cestovní společností Oceanwide Expeditions, opustila Argentinu přibližně tři týdny před tím, než pacienti začali vykazovat příznaky. Trasa zahrnovala zastávky v Antarktidě, na Falklandských ostrovech a dalších lokalitách. Na palubě bylo přibližně 150 turistů z 23 zemí, mimo jiné 17 Američanů.

Kdo zemřel a co se ví

Mezi prvními oběťmi byl manželský pár – sedmdesátiletý muž, který zemřel na palubě 11. dubna a byl úředně prohlášen za mrtvého po přistání na vzdáleném atlantickém ostrově Sv. Heleny, a jeho šedesátdevítiletá manželka, jež zkolabovala na letišti v Johannesburgu při pokusu vrátit se do rodného Nizozemska. Třetí obětí byl německý státní příslušník. Hantavirus byl laboratorně potvrzen v jednom případě, v dalších pěti je podezření. Svaz Cape Verde odmítl lodi dovolit zakotvit v přístavu Praia jako preventivní opatření, a loď se plavila dál s cílem zakotvit na Kanárských ostrovech. Jak se cestující virem nakazili, zatím nikdo s jistotou neví. Regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Henri Kluge uvedl, že infekce je „obvykle spojena s expozicí nakaženým hlodavcům" – možné je jak nakažení při výletu na pevninu, tak přítomnost infikovaných hlodavců na palubě samotné lodě prostřednictvím nákladu nebo zásobování.

Virus bez léku, bez vakcíny, s vysokou smrtností

Hantavirus je rodina virů přenášená hlodavci – zejména myšmi a krysami. Virus se vylučuje v moči, slinách a trusu infikovaných zvířat a do lidského organismu nejčastěji vstupuje vdechnutím aerosolizovaných částic z kontaminovaného prostředí. Stačí vyčistit starou stodolu, přestavit sklep nebo strávit noc v místě, kde dříve žily hlodavci. Dle CDC je hantavirový plicní syndrom smrtelný téměř u čtyř z deseti nakažených. Studie analyzující americké případy z let 1993 až 2009 sledovala 510 laboratorně potvrzených případů a zaznamenala celkovou smrtnost 35 procent; v případě kmene Sin Nombre, nejrozšířenějšího v Severní Americe, se smrtnost pohybuje mezi 30 a 50 procenty. To jsou čísla, která vynikají i v kontextu jinak smrtelných infekčních onemocnění. Srovnání: smrtnost neléčené chřipkové pneumonie se pohybuje kolem dvou procent.

Léčba neexistuje. CDC ani WHO nedisponují žádnou schválenou vakcínou ani specifickým antivirotickým preparátem. Pacientům se poskytuje pouze podpůrná péče: umělá ventilace, monitorování srdce, hydratace, odpočinek. Předejít nemoci lze výhradně prevencí kontaktu s hlodavci a jejich výměšky. Přenos z člověka na člověka je extrémně vzácný – s výjimkou jihoamerického kmene Andes, u nějž byl ojediněle dokumentován. WHO v prohlášení k incidentu na lodi Hondius zdůraznila, že riziko pro širší veřejnost je nízké a není důvod k panice.

Případ, který světu připomněl virus: smrt Betsy Arakawové

Jméno hantaviru zaznívalo v médiích teprve nedávno v jiné souvislosti. V únoru 2025 zemřela na hantavirový plicní syndrom Betsy Arakawová, manželka legendárního hollywoodského herce Gene Hackmana. Arakawové bylo 65 let. Hackman, tehdy 95letý a v pokročilém stadiu Alzheimerovy choroby, zemřel přibližně o týden později na kardiovaskulární onemocnění. Vyšetřovatelé v domě manželů v Novém Mexiku nenašli přímé důkazy nákazy uvnitř obydlí, ale na přilehlém pozemku byly nalezeny stopy po hlodavcích. Nový Mexiko patří k oblastem s nejvyšším výskytem hantaviru v USA: od roku 1993 bylo v tomto státě potvrzeno nejméně 129 případů, přičemž nejčastějším přenašečem je jelení myš – drobný hlodavec s bílým bříškem a výraznýma ušima, běžný v celé jihozápadní části země.

Jak nemoc probíhá a kde číhá riziko

Inkubační doba hantaviru se pohybuje od jednoho do osmi týdnů po expozici. To komplikuje pátrání po zdroji nákazy – v případě lodě Hondius mohlo k nakažení dojít kdykoliv v průběhu třídenního pobytu na konkrétní lokalitě, aniž by si to cestující jakkoli uvědomili. Prvními příznaky jsou únava, horečka a bolesti svalů, zejména v oblasti stehen, boků a zad. Tyto projevy snadno splývají s chřipkou nebo nachlazením. Po několika dnech může nemoc přejít do druhé, daleko nebezpečnější fáze: plíce se začínají plnit tekutinou, nastupuje dušnost, zrychluje se srdeční rytmus a v nejtěžších případech propuká fulminantní respirační selhání. Dle Wikipedie, citující lékařskou literaturu, smrt přichází obvykle náhle právě v této kardiopulmonální fázi. Lidé mladí a zdraví nejsou imunní.

Proč jde o výjimečnou událost

Výskyt hantaviru na výletní lodi je z epidemiologického hlediska mimořádný. Doktorka Emily Abdolerová z University of Michigan Medical School pro deník New York Times prohlásila, že si nedokáže vybavit žádný dřívější zaznamenaný případ hantaviru na palubě výletní lodě. Lodě jsou spojovány s noroviry, salmonelou nebo covidem – ne s virem přenášeným hlodavci. Odborníci z MRC-University of Glasgow Centre for Virus Research upozorňují, že celosvětově každý rok proběhne odhadem 100 000 až 200 000 infekcí hantavirem, přičemž naprostá většina případů zůstává v Asii a je spojena s přímým kontaktem s hlodavci v zemědělském nebo lesním prostředí. Případ lodi Hondius ukazuje, že i turistické cesty do odlehlých ekosystémů nesou rizika, na která běžná medicína nemá připravenou odpověď. WHO apeluje na mezinárodní spolupráci, upozorňuje na nebezpečí přeshraničního šíření a situaci označuje za připomínku toho, že zdravotní hrozby neznají hranice.